Nebyl by to Krajčo, aby to nevzal, co se humoru týče, pěkně od podlahy! „Umyl jsem si jen pravou nohu, tak doufám, že to bude stačit!“ rozesmál přítomné publikum. Očista však nestačila, do tuhnoucího betonu musel přidat i druhé chodidlo, obě ruce, datum, podpis a také srdíčko, do něhož zatlačil i své trsátko. A – no není to pech? – zrovna po umyté noze mu v otisku zůstal i kus konfety.

Nejprve prý z posledního koncertu, když se ale patrně zamyslel, kdy se kvůli covidovým opatřením takový koncert musel konat, změnit svou „výpověď“ a tvrdil, že je to z rána ze zkušebny.

Svůj otisk – alespoň tedy nohou – si sám natočil na telefon a pak už jen nechal pražící polední slunce, aby jeho počinu dodalo trvanlivost.

Ještě předtím ale návštěvníkům na Valašce, kterých je po rozvolnění a nyní i kvůli vedrům stále jen hrstka toho, co dříve, zahrál! „Když jsme jej poprosili, jestli by nám přidal na chodník slávy otisk, sám se navrhl, že vezme kytaru a zahraje. No nakonec přijel s kamionem, a to zaslouží velké uznání,“ přivítal jej spolumajitel Stezky Valašky Petr Káňa.

Z jedné písně koncert!

Richard Krajčo lidem za doprovodu kytary zazpíval svůj hit Teď hned a jal se opět vtipkovat – tedy poté, co přítomným už několikrát uprostřed písně nabídl řízeček.

„No, je mi líto, ale žádnou jinou písničku jsem se pro dnešek nenaučil,“ tvrdil, načež na Pustevnách rozjel nefalšovaný komorní koncert pro všechny přítomné. Následovalo pět písní včetně romantického Ty a já nebo humorného songu věnovaného svému otisklému předchůdci na Valašce Milanu Barošovi.

„Nahoru asi nepůjdu protože z výšek mívám panické ataky,“ ukázal nakonec Krajčo směrem k prosklenému skywalku na vrcholu stezky a šel se s úplně všemi, kdo měli zájem, vyfotit.

„Strašně se nám to – a zejména lidem! – líbilo, hlavně spontánnost a upřímnost Richarda Krajča,“ vyznal se proto posléze Petr Káňa, který už se spolumajitelem Zdeňkem Kořistkou spřádají plány na další celebrity.

Kdo bude další?

„Jmenovitě máme vyhlídnutého Jarka Nohavicu, který z časových důvodů nějak uniká, ale zdarma nám natočil spot, takže se mu tady líbí. Je to jen o tom doladit termín. Nechceme ale, aby zde měli otisk jen umělci, takže máme vyhlídnuté i jiné vážené osobnosti. Z nich bychom chtěli získat Bohdana Pomahače, který o tom sice ještě neví, ale nejen za to, že jako první u nás transplantoval obličej, si tady myslím zaslouží být. Už rok komunikujeme také s panem Miroslavem Zikmundem, který však kvůli covidu má pochopitelné obavy a i s ohledem na věk (102 let, pozn. red.) bychom otisk udělali u něj doma,“ prozradil Deníku plány Petr Káňa.