S „novou“ nemocí stromů se potýká Milan Novosad, který má na zahradě krom obsypaných jabloní, které na rozdíl od loňska zarodily, dvě schnoucí třešně s málem žlutých a flekatých listů.

„Prý je to nějaká houbová nemoc. Pozoruju to už čtvrtý rok, konce větví mi schnou a ovoce žádné. Až letos bylo pár třešní, ale je vidět, že strom je nemocný,“ povzdechl si pěstitel.

Autovraky hyzdí městské ulice. Ilustrační foto
Nepojízdná auta zabírají místo a brání průjezdu, hrozí pokuty i dražba

Loňská nadúroda

Kde nezúřadovaly nemoci, přišla věc pro přírodu přirozená.

„Vloni jsem měl jabloně tak obsypané, že už jsme nevěděli co s tím. Letos není ani na štrůdl. To tak bývá, jeden rok rodí, další odpočívají,“ svěřil se Miroslav Sucháček z Lačnova.

Úrodu ob rok osvětlil zahrádkář Jiří Martiš.

„Velké, čili starší stromy plodí jednou za dva roky. Říkáme tomu střídavá plodnost. U zakrslých podnoží či sloupovitých ovocných dřevin je to jinak, ty rodí klidně každý rok,“ vysvětluje odborný instruktor pěstování ovoce Českého zahrádkářského svazu (ČZS) Vsetín.

Studené jaro

Nadúroda je podle něj hlavním důvodem letošní nižší plodnosti.

„Na druhém místě bych jmenoval neopýlení v důsledku studeného vlhkého jara, kdy včely byly oslabené. Svůj podíl mají také škůdci a nemoci, kterých je letos zejména na slivoních požehnaně.

„Klasikou je pilatka švestková, která při dokvétání napíchne plůdky, které pak opadávají. Pilatky můžou zlikvidovat až osmdesát procent úrody,“ upozornil.

Další ničitel „modrého zlata“ je obaleč švestkový. Zejména jeho druhá generace způsobuje znehodnocení plodů, které známe pod pojmem „červivost“.

Posledních pět let u nás páchá škody také tmavka švestková, která k nám připutovala z Balkánu. Při velké násadě plodů za nás udělají škůdci přirozenou probírku, pokud je jich mnoho, nebo je úroda malá, nezbývá, než sáhnout k postřikům povolenými insekticidy.

Ilustrační snímek
Česko zažije poslední tropický víkend. Zbytek prázdnin přinese ochlazení

Houbové nemoci

Mezi nemoci, které poslední roky hojně poškozují stromy, jsou houbové nemoci.

„Zejména v chladnějších a vlhčích oblastech způsobuje značné problémy moniliniová spála a moniliniová hniloba. U spály jsou napadané zejména květy. Podhoubí prorůstá do větviček, které zasychají. Uschlé listy zůstávají na stromě. Postupně může uschnout celá kosterní větev i celý strom,“ upozornil Miroslav Přasličák, člen ovocnářské komise ČZS.

Prevencí může být slunná poloha a důsledné odstraňování mumifikovaných plodů a uschlých větví. Chemická ochrana spočívá v postřiku stromů na počátku kvetení povoleným fungicidem.

Primář chirurgického oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Radim Slováček.
Vsetínská nemocnice je v plném provozu. Vrátila se k plánovaným operacím

Ovoce je méně

Padání zejména švestek a houbové nemoci se vyskytují napříč Zlínským krajem. Problémy hlásí zahrádkáři z Valašska, z podhůří Beskyd od Slezské strany, z Uherskohradišťska, Kopanice i z Bojkovic.

Majitel tamní ovocné školky a sadů připomněl, že letošní slabší úrodu ovlivnilo také počasí.

„Všechno je opožděné. Bylo studené jaro, a i když byly srážky, zaregistrovali jsme sucho. Ve Zlínském kraji jsme na tom byli nejhůř. Také se přidali škůdci,“ přiblížil Radim Pešek.

V důsledku většího výskytu obalečů jsou plody červivé.

„Zasažené jsou slivoně, hrušky, meruňky a byly i třešně. Cukernatost je podle mě dobrá. Ale obecně je plodů v naší oblasti méně,“ uzavřel Pešek.