ozporuplné jsou názory obyvatel na hlasování zastupitelů, kterým na svém posledním zasedání vyslovili stopku stavbě spalovny v Luhu.

O dalším osudu odpadů se bude rozhodovat později. Vedení města má pomoci Studie proveditelnosti pro nakládání s komunálním odpadem, jejíž zpracování také odsouhlasilo.

Na sociální síti uvedl Mikuláš Mynář, že velká část odpadu se nemůže recyklovat. Přichází na řadu spálení, nebo zakopání pod zem. Při spálení by se podle něj mohla využít část energie a ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu – pozn. redakce) by emisně nepřekročilo ani současnou teplárnu.

„Je fakt zajímavé, že na místě s tak obrovským provozem a velkými parkovišti by někomu vadila zrovna spalovna, která se řídí přísnými limity,“ zamyslel se Vsetíňan.

Otázka stavby spalovny se podle Dušana Trličíka brzy vrátí na stůl.

„To umí každý, říct ne. Stejně k tomu jednou dojde. Co s tím odpadem jinak chcete dělat? Budeme ho vystřelovat na Mars?“ kladl si otázku Vsetíňan, který bydlí jen kousek od zamýšleného místa, kde měla vyrůst spalovna.

Zatímco názory lidí se rozcházejí, zastupitelé byli při pondělním hlasování jednotní. I když samotné volbě předcházela dvacetiminutová debata. Proti stavbě spalovny bylo nakonec všech jednadvacet členů.

Michal Berg za Koalici pro otevřený Vsetín (KOV) v úvodu rozpravy poděkoval obyvatelům, radě města i původnímu investorovi spalovny - zásobování teplem, které dopředu avizovalo, že přání zastupitelstva bude respektovat.

„Věřím, že toto je dobrý základ pro to, abychom problematiku odpadů uchopili komplexně. Jsem rád, že rada navrhuje vypracovat studii co s odpadem na Vsetíně,“ prohlásil zastupitel.

Další z městských politiků Zdeněk Vejpustek (KSČM) se znepokojoval nad otázkou, co s odpadem město udělá.

„Jaký máte nápad na likvidaci, když nesouhlasíte se spalováním? Jsem pro spalování než pro ukládání do země. Trvám na tom, že by se mohla využít spalovna ve Zbrojovce. Město by na tom mělo spolupracovat, protože by mohlo ovlivňovat i cenu tepla, které bude spalovna vyrábět,“ uvedl.

Tomáš Husa (KOV) má ve strategii v boji s odpadem jasno.

„Nejlepší řešení je odpad neprodukovat. Je třeba produkci minimalizovat, ze směsného komunálního odpadu odstranit biologické součásti a poslat co nejmíň odpadu – pokud možno po železnici, do spalovny,“ míní zastupitel.

„Až na posledním místě je skládkování, v nejhorším případě skládkování do lesa či do řek. Když odpad zahrabeme, je to horší, než spálit,“ řekl Husa.

„Na této strategii musí pracovat velké územní celky. Je nesmysl, aby si to řešily na svém dvorečku malá města,“ dodal.

Otázka co s odpadem je podle starosty Vsetína Jiřího Růžičky stěžejní.

„V úvodu jsme reagovali na záměr soukromého investora, který se rozhodl, že tomuto problému půjde naproti. Teď musíme řešit co dál, nejen ve vztahu ke změně legislativy, která přijde, ale také ve vztahu odpovědnosti každého z nás, ale také odpovědnosti vedení města. My musíme mít tuto otázku vyřešenou, nemůžeme vozit odpady jen tak někde na hromadu,“ řekl.

ZÁKAZ SKLÁDKOVÁNÍ ODLOŽÍ. MOC ČASU ALE NENÍ

V současné době Vsetín likviduje odpad běžným způsobem. Odpady sváží do logistického centra a následně vyváží na skládku.

„Očekáváme, že dojde k odložení zákazu skládkování na rok 2030. Získáme nepatrně více času, ale z mého pohledu to není zase tolik.“

Od zadaného zpracování studie očekává vedení města návrhy možných způsobů likvidace odpadu v budoucnosti spojené i s cenovými návrhy.

„Dá se čekat, že ze studie vzejde, že i spalování odpadů je samozřejmě jednou z možností. V městském i krajském plánu odpadového hospodářství je energetické využití odpadů jako cesta, kterou bychom se měli ubírat,“ uzavřel Jiří Růžička.