Ani v průběhu této cesty se nijak nenudila. Zhruba třetinu času sice prospala v hibernaci, ale i tak stihla navštívit a prozkoumat planetky (2867) Šteins a (21) Lutetii.
Už v první polovině července se o velké překvapení postarali navigační kamery sondy. Na snímcích, které pořídili, se objevil velmi zvláštní tvar jádra komety. Někdo z vědců a inženýrů projektu jeho tvar trefně přirovnal ke gumové kachničce do vany. Začátkem srpna se Rosetta už nacházela ve vzdálenosti pouhých 100 km od komety a začala složitými manévry postupně upravovat svou dráhu a snižovat výšku letu tak, aby 15. října přešla na kruhovou dráhu s výškou 10 km nad jejím povrchem. To vše je však pouhou přípravou na vlastní vyvrcholení mise. Sonda totiž nese na své palubě malý přistávací modul Philae, který má vysadit přímo na kometu. Pokud vše dobře dopadne, tak 12. listopadu se tento lander odpoutá od Rosetty a po zhruba sedmi hodinách dosedne na její povrch (viz obrázek). Vzhledem k nízké gravitaci nebude stačit samotné přistání, ale Philae se bude muset okamžitě ke kometě doslova přivrtat, aby se od ní neodrazil a neodletěl zpět do vesmíru. Takto připoutaný by měl provádět zkoumání jádra komety minimálně 60 dnů, ale astronomové doufají, že vydrží pracovat až do srpna 2015, kdy kometa projde přísluním.

Autor: Martin Leskovjan, Hvězdárna Vsetín