Pomocnou ruku se jim nyní pokusili podat rožnovští zastupitelé. Na svém posledním zasedání navýšili prostředky na podporu v sociální oblasti o 280 tisíc. Potřebnou částku však prozatím nemají vyčleněnou v rozpočtu města. Úředníci finančního odboru radnice budou muset peníze někde najít.

S návrhem na navýšení částky přišla Blanka Mikolajková (Zdravý Rožnov), která sama působí v občanském sdružení Iskérka, zabývajícím se podporou duševního zdraví. „Sociální oblasti se dlouhodobě věnuji. Myslím si, a sociální komise to i tak schválila, že navýšení o navrhovanou částku je potřebné,“ řekla Mikolajková.

Podpořil ji Jaroslav Kučera (KSČM). Podle něj navýšení prostředků může navíc do města přilákat další poskytovatele sociálních služeb, které zatím v Rožnově chybí. „Tyto nové organizace a nabídky se objevují. Na granty je ale jen sedm set tisíc, proto navrhujeme navýšení,“ vysvětloval Kučera.

Vedení města a někteří koaliční zastupitelé ale byli opatrnější, byť nutnost podporovat sociální služby nikdo nezpochybňoval. „Dáváme ale peníze, které ještě v rozpočtu nemáme,“ upozornil místostarosta Václav Mikušek (KDU-ČSL).

Oponoval mu Karel Gardaš (Zdravý Rožnov). Pro snahu místostarosty dodržet zavedené postupy měl pochopení, přesto doporučoval navýšení prostředků schválit.

Starostka Markéta Blinková (ODS) připomněla řadu jednání, které město vedlo a dále vede se zástupci Zlínského kraje. Finanční podporu se tak podařilo vyjednat například pro Iskérku, Domov Kamarád či Farní Charitu. „Byl to skutečně maraton jednání,“ podpořil její slova zastupitel Petr Jelínek (SZ), který působí v Domově Kamarád.

My jsme letos nastolili velmi tvrdá úsporná opatření, mzdy šly na minimum,“ přiblížil Jelínek s tím, že i díky vyjednávání města Kamarád tento rok krizově přežije.

„Stejné problémy ale reálně hrozí i v roce příštím. Proto dále komunikujeme s poslanci i ministrem,“ řekl Jelínek.

Podle Františka Šulgana (SZ) by se do boje za sociální služby měl vložit každý, kdo má nějaké kontakty na potřebných místech.

„Sám jsem v tomto směru mluvil s poslancem Petrem Gazdíkem,“ prozradil na zasedání Šulgan.

Jednání ale nebudou jednoduchá. Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím své mluvčí Viktorie Plívové už dříve uvedlo, že zodpovědnost za financování služeb je na krajích a stát je jen jedním ze zdrojů peněz.

Zákon o sociálních službách však podle krajské radní Taťány Nersesjanové mluví jinak. Dotace mají proudit ze státního rozpočtu. Zlínský kraj na počátku února uvolnil osm milionů korun na zachování vybraných sociálních služeb. Na všechny se nedostane, i u těch vybraných navíc peníze zajistí pouze omezený provoz.

„Kraje nemají v rozpočtech peníze na provoz sociálních služeb, jen se snažíme, aby nedošlo ke zhroucení sítě, abychom získali čas na jednání s ministerstvem práce,“ vysvětlila už dříve krajská radní Nersesjan.