„Když jsem na internetu hledala úřední hodiny matriky, podívala jsem se náhodou na stránky hvězdárny a zjistila, že se zde svatba odehrála už loni v létě. Přišlo mi to jako výborný nápad, vyměnit obřadní síň na radnici za hvězdárnu. Navíc se obřad podle počasí mohl konat v parku nebo v budově,“ vypráví čtyřiapadesátiletá prodavačka obuvi a kožené galanterie z Valašského Meziříčí.

Výběr místa se zamlouval také o rok staršímu snoubenci.

„Viděl jsem hvězdárnu jenom na fotkách, ale park i celé okolí jsou hezké,“ dodává.

Nevěstina záliba v retro stylu se projevila při volbě svatební róby. Namísto klasických bílých si oblékla červené šaty s bílým proužkem.

Dramaturg Valašského špalíčku Karel Prokeš.
Dramaturg festivalu: Ani chvíli jsem neuvažoval, že bychom do toho hodili vidle

„Mám ráda padesátá léta s jejich hudbou a celkovou náladou,“ vysvětluje Plandorová.

Také její snoubenec zůstal v otázce kostýmu svůj.

„Nejvíce by mi vyhovoval styl hippies s dlouhými vlasy, roztrhanými džínami a květinami, ale na svatební obřad jsem zvolil společenský oblek anglického střihu s kloboukem, který lidé na Britských ostrovech nosí na koňských dostizích,“ říká ženich, jenž pracuje střídavě doma v Uničově jako popelář a v Anglii jako pracovní jezdec u dostihových koní.

Ostatní svatební hosty však snoubenci, kteří se znají z mládí, ale sblížili se před dvěma lety, k ničemu nezavazovali. „Jestli zvládnou přizpůsobit se mému retro stylu, budu ráda. Ale nechám to na nich. Hlavní je, aby se cítili dobře,“ zdůraznila nevěsta.