Část studentů a pedagogů však záměrem spojit obě školy příliš nadšená není. „Nechápeme důvody, proč by se měly školy spojovat a už vůbec nám není jasné, proč zrovna tyto dvě, když jsou úplně odlišné,“ nechali se slyšet studenti čtvrtého ročníku rožnovského gymnázia.

Někteří jednotlivci však k plánu krajského úřadu přistupují smířlivěji. „Říkali nám, že sloučení škol by nemělo studium na jedné či druhé škole vzájemně nijak ovlivňovat. Pokud by tomu tak bylo, nemusel by to být problém,“ zamyslela se studentka Marie Barabášová.

Sama už ale případné dopady sloučení gymnázia a střední zemědělské školy nepocítí. „Letos maturuji, takže už se mě to nijak nedotkne,“ vysvětlila Barabášová. S názorem některých svých spolužáků však do jisté míry souhlasí. „Je zajímavé, že by se měly sloučit právě tyto dvě školy. Obě jsou dost rozdílné,“ upozornila studentka.

Podle ředitelky rožnovského gymnázia Aleny Gallové však slučování škol v tuto chvíli ještě není aktuální. „Teď se nic slučovat nebude, jednání teprve probíhají. Pokud ale vnímáme demografický vývoj, je zřejmé, že se nějaká optimalizační opatření přijmout musí,“ řekla.

Jasno v otázce zda spojit či nespojit „gympl“ a „zemědělku“ však mají na rožnovské střední zemědělské a přírodovědné škole. „Nechceme se slučovat, protože jsme speciální školou, která má vzdělávání ve svých oborech směřováno převážně k přírodě, zemědělství v horských a podhorských oblastech, lukařství nebo například chovu ovcí,“ přiblížil částečně zaměření školy její ředitel Jaroslav Krčmář.

Připomněl také ekologickou farmu, kterou je škola také unikátní. I to je podle něj jeden z důvodů, proč by měla Střední zemědělská a přírodovědná škola zůstat samostatnou. „Kraj slíbil, že nás nebude do ničeho tlačit. Sloučení s gymnáziem je prozatím ve formě návrhu. Myslím si ale, a myslí si to také zemědělci, že sloučení by nebylo vhodné,“ doplnil Krčmář.

Mluvčí hejtmanství Zlínského kraje Gabriela Sýkorová Dvorníková potvrdila, že o sloučení rožnovských škol se jedná dlouhodobě. „Pokud nedojde ke vzájemné dohodě, není vhodné sdělovat podrobnější informace,“ podotkla ale Dvorníková.

Návrh na sloučení škol podle ní vyvolala potřeba optimalizace sítě škol. „Ta je objektivním důsledkem nepřízného demografického vývoje u již narozených dětí. Je to složitý proces, který se dotýká pracovníků slučovaných škol, žáků, veřejnosti, a proto je projednávání každého takového projektu dlouhodobou záležitostí,“ vysvětlila.

Konkretizovat lze podle ní pouze ty projekty, které již schválila rada kraje. „Skutečné právně platné sloučení škol nastává ale až po jednání zastupitelstva kraje,“ zdůraznila mluvčí. V žádném z případů však sloučením nebude zrušena vzdělávací nabídka a ani nedojde ke zrušení některé ze škol. „Výsledkem je zabezpečení lepších organizačních, pedagogických, a až v poslední řadě finančních procesů „nové“ vzdělávací instituce,“ dodala Dvorníková.