V současné době žije v Domově pro seniory v Podlesí. Je rozvedená, má dceru, vnuka a dokonce i pravnučku, které je prý pět let. „Dcera se zetěm žijí ve Frýdku a spolu se psem obývají dvoupokojový byt. Na Vánoce by si mě i vzali, ale já se s nimi nechtěla mačkat,“ vysvětlila důvod svého vánočního osamění Věra Hloušková.

Na samotu je však zvyklá. Do zdejšího Domova se přestěhovala letos v lednu. Do té doby bydlela v Domově s chráněným bydlením na Ohradě ve Vsetíně. „Tam ale pro mě bylo draho. Musela jsem platit i jen za umytí jediného talířku. Tady jsem spokojená. Je tu každý den čisto a příjemný personál,“ řekla rodačka ze Vsetína.

Vánoce ve zdejších prostorách Domovu důchodců příliš okázale neprobíhají. „Máme zde totiž mnoho ležáků, takže moc lidí tu mimo pokoje nechodí. Ale mně to nevadí. Vánoce mám totiž spojeny se smrtí mojí maminky. Nicméně, úplně každý jsme dostali na večeři kapra a bramborový salát,“ prozradila nadšeně Věra Hloušková.

Jak sama říká, letos už Vánoční návštěvu od příbuzných nečeká. „Všichni za mnou byli krátce před Vánoci. A to včetně pravnučky. S ní jsme stáli tady u stromečku na chodbě. Máme pod ním několik dárků na ozdobu a ona se ptala, pro koho jsou. Odpověděli jsme, že je dostane ten, kdo byl hodný. A ona na to vážným hlasem říká: Já jsem byla hodná,“ popisovala úsměvnou historku Hloušková.

Tento týden, na Silvestra, oslaví Věra Hloušková pětaosmdesáté narozeniny. K jejímu narození se u ní v rodině pojila jedna historka. „Tenkrát šel můj tatínek z piva domů. Na zemi našel mňoukat promrzlé kotě. Zabalil ho pod kabát, že si ho nechá. No a když přišel domů, tak jsem tam byla. Všichni se pak smáli, že mám narozeniny spolu s kočkou,“ vyprávěla důchodkyně. (maf)