Stejnokroje mohou mít mnoho podob. Ani zdaleka nepatří jen do anglických škol

„Úbor se nosil přibližně až do sametové revoluce,“ připomněla ředitelka Střední školy hotelové Zlín Hana Palacká.Na dnes už nostalgický předepsaný sportovní oděv si dobře pamatuje také ředitel vsetínské Střední školy Kostka Karel Kostka. „Nejtužší bylo toto oblékání asi mezi rokem 1971 a 1979. Přibližně v polovině osmdesátých let se to začalo rozvolňovat,“ zavzpomínal Kostka.

A co na to říkají současní školáci? „Nedovedu si představit, že bych tohle měla nosit. Modré trenýrky znám naštěstí jenom z fotek. Cvičit bych v nich rozhodně nechtěla,“ odpověděla kategoricky, ale zato s úsměvem žáčka šesté třídy Iveta z 10. základní školy ve Zlíně.Naopak v dobrém vzpomíná sedmadvacetiletá Petra Koutná ze Zlína. „Nejde o ten samotný úbor. Ale spíš s tím mám spojené vzpomínky na školní léta a zážitky s kamarády z dětství,“ vysvětlila Koutná.Jisté je, že ve Zlínském kraji se ozývají hlasy, kterým představa krojovaných studentů připadá nápaditá a praktická.

Bílá košile, černé kalhoty

Na některých školách už dokonce určité formy novodobé uniformy fungují. Tento trend tak možná co nevidět dorazí i do regionu.Hana Palacká míní, že uplatnit by se mohla speciálně u odborných škol. Myšlenka to prý rozhodně není špatná. Potlačení identity v takovém opatření nevidí. „Pokud je člověk skutečně osobnost, k ničemu takovému dojít nemůže,“ míní Palacká.

U soukromého školství bude prý záležet na ekonomické situaci. „Podíleli by se na tom rodiče i škola,“ dodala ředitelka Střední školy hotelové Zlín.Na odbornou praxi však už i tam vlastně uniformy mají. „Děvčata nosí bílou halenku a černou sukni či kalhoty. Chlapci zase bílou košili a černé kalhoty,“ popsala způsob oblékání na tamní studentské praxi. Součástí je prý také vizitka se jménem a označením loga školy včetně ročníku.

Podle ředitelky Základní školy Zachar v Kroměříži by školní stejnokroje s sebou přinášely pozitiva i negativa. „Smazaly by se sociální rozdíly, na druhou stranu by děti omezily ve svobodě,“ upozornila na dvousečnost uniformního oblékání Fečková.Svým způsobem stinný aspekt vnímá také ředitel základní školy v Uherském Brodu Bohuslav Jandásek. „Chtějí být individualitou a tuto možnost by jim uniformní oblékání vzalo,“ poznamenal.Na druhou stranu by se po dle něj žáci neměli důvod před sebou předvádět tím, co mají na sobě.

Kdysi dávno o zavedení školní uniformy uvažoval ředitel Střední školy Kostka. Po konzultaci se studenty prý však takovou myšlenku zavrhl. „Chceme, aby zde vznikaly osobnosti. Proto nechceme ani potlačovat jejich vnější výraz,“ vysvětlil svůj postoj. Myslí si, že v českém prostředí by přinášely spíše konzervativismus. Mazání sociálních rozdílů nevnímá jako zásadní argument. „V dnešní době to už ani není poznat,“ doplnil.

Mladým lidem často vadí přílišná jednolitost a nemožnost se odlišit. „Pro zavedení uniforem nejsem. Každý by měl mít šanci vyjádřit svůj názor i tím, jak vypadá. Nemusíme napodobovat jiné státy,“ míní studentka UTB Petra Balatková. Podle ní jsou určené spíše pro prestižní placené školy.

Ve Zlínském kraji se přece jen najde škola, která svůj dress code zavedla, přestože v současnosti je jeho dodržování založeno na dobrovolnosti. Jedná se o Soukromou střední odbornou školu Kunovice. „Nebyly to rovnošaty. Studenti chodili společensky oblékání. Byl to požadavek zřizovatele školy, který se dodržoval roky,“ vysvětlil ředitel školy Oldřich Dosoudil. Podle něj si studenti na valné hromadě odhlasovali zrušení tohoto pravidla. Někteří si prý na takové oblékání tak zvykli, že v něm do školy chodí doposud. „Není vyloučeno, že do budoucna se k tomuto vrátíme. Studenti si takové rozhodnutí mohou odhlasovat,“ doplnil ještě.

Sounáležitost se svou školou

Decentní odívání podle něj mělo hlubší význam. „Jednalo se o sounáležitost se školou. Dalším aspektem je budoucí kariéra, po které studenti touží. Například v bankách či každém lepším podniku se obléká na úrovni. Zde se tak měli možnost naučit, jak se nosí společenské oblečení,“ poukázal na pozitiva dress codu pro budoucí praktický život Dosoudil.

S ředitelem do určité míry souhlasí absolvent školy Jiří Dosoudil. „Zvyknout si na společenské odívání je skutečně přínosné. Myslím si však, že nebylo nutné nosit oblek nepřetržitě celý rok,“ poznamenal k tomu absolvent. Nijak zvlášť mu to prý nevadilo a požadavkům školy se přizpůsobil.