Na tradiční zvyky, které se pojí s Velikonocemi na Valašsku, se přijeli podívat nejen rodiče s dětmi z blízkého okolí, ale také zahraniční hosté. Nechyběla ani „šibačka“ v podání slovenského souboru Kopaničiar ze slovensmé Myjavy. Některé z velikonočních zvyků, které jsou uchovávány dodnes v původní podobě i v okolních obcích, předvedly na zelené louce před kostelíkem uprostřed Dřevěného městečka soubory Radhošť a Malý Radhošť.

Desítky stánků nabízely kraslice, pomlázky a další zboží, tradiční pro velikonoční období. Cimbálovky vyhrávaly ve skanzenu po tři dny. Období Velikonoc je na Valašsku spjato s řadou tradic a zvyků. Zvláštností je kupříkladu vynášení kysela. „Jde o typické valašské jídlo. V období čtyřiceti dnů dlouhého půstu se tu dříve nic jiného prakticky ani nejedlo,“ přpomněl tradiční zvyky člen souboru Radhošť Tomáš Gross. „O velikonočních svátcích, kdy znovu začíná zábava a vítá se jaro, se tak hospodyňky kysela zbavovaly. Začíná jaro a s ním hojnost nového roku, která se projevuje i na jídelníčku,“dodal.

Velikonoce jsou na Valašsku pokaždé spojeny také s velkým úklidem. Myjí se okna, perou záclony i závěsy, zametají chodby. Příjíždí totiž rodina rozesetá ve světě a mohla by najít „slabiny“ v domovech hostitelů. „Když některý hospodář nestihl uklidit do velikonočního víkendu, mohlo se mu stát, že mu někdo pověsil žebřík na komín. Aby každý viděl, že právě v té chalupě je nepořádný hospodář,“ vysvětlil Tomáš Gross.