Bouřlivý konec roku zažívá už tradičně valašský automobilový závodník Silvestr Mikuláštík. A nejenom díky svému jménu. „V naší rodině začínáme slavit už na Mikuláše, jelikož se nás hodně narodilo v zimě. Končíme až velkolepým finále na Silvestra,“ zasmál se úspěšný jezdec.

On sám se narodil 11. prosince a letos mu k oslavám přibyl další důvod: jeho bratranci Františku Ježovi se ve čtvrtek narodila dcera. Konec roku slaví Silvestr Mikuláštík tradičně výšlapem a následným pobytem na horské chatě Búřov nad Valašskou Bystřicí.

Akci pořádá spolu s Klubem českých turistů a slova o velkoleposti jsou tentokrát na místě: například předloni se pochodu zúčastnily čtyři stovky lidí.
A jak přišel Silvestr Mikuláštík ke svému jménu? „Tento nápad dostali už dědeček s babičkou, takže jsem jméno zdědil po taťkovi,“ prozradil Mikuláštík. Naopak v poklidu oslaví poslední den roku autor Slovníku valašského nářečí, ale i dalších publikací, Silvestr Kazmíř ze Vsetína.

„Já jsem Silvestr po celý rok, proto mě tento den zase tak moc nevzrušuje,“ vysvětluje s úsměvným nadhledem Kazmíř. Prozradil, že od psaní si nedává pokoj ani na konci roku: právě dokončuje rozšířené vydání svého Slovníku valašského nářečí, tak aby odpovídal současným náročnějším požadavkům.

Přesto si každoročně neodpouští jistý rituál: koncem roku obejde příbuzné a navštíví také halenkovský hřbitov, aby zapálil svíčku na hrobě svého otce.
„Tatínek se také jmenoval Silvestr a navíc se na Silvestra i narodil, takže se později mohl napít hned trojnásobně,“ poznamenal Silvestr Kazmíř.