V Dřevěném městečku ji v neděli na Anenské pouti mohli návštěvníci vidět také jako výrobkyni plátěných krojovaných panenek. „Textilní hračky jsou spíše doplněk," vysvětluje sympatická sedmačtyřicetiletá švadlenka.

Kroje vyrábí ponejvíce valašské. „Mám je nejraději. Ale dělám i kroje z jiných regionů," říká. Hned k dobrému přidává jednu perličku. „Šila jsem mužský kroj z Rohatce pro senátora Zdeňka Škromacha. Lidi ve vesnici se podivovali, kdo to k nám přijel. Před barákem zastavila černá limuzína a všude kolem se motala ochranka," směje se.

Výrobě krojů se věnuje posledních patnáct let. V průměru jich je schopná udělat pět až sedm ročně. „Když ale přijde zakázka ze souboru, udělám jich i dvacet," konstatuje.

Na výrobu krojů používá co možná nejvíce původní materiály. „Někdy je problém zákazníka přesvědčit, že zrovna taková tyrkysová barva se k valašskému kroji fakt nehodí," vysvětluje. Materiály si podle svých slov hlídá.

Zákazníkům se snaží nepatřičné nápady vymluvit.

Paradoxně rychleji se podle ní dá vyrobit ženský kroj než mužský.

„Chlapi jsou víc parádiví," vtipkuje. Pak ale dodává, že chlapský kroj trvá ušít déle. „Zhruba jeden měsíc i kvůli větší náročnosti vyšívek. Navíc je dražší. Cenu zvedají hlavně kožené doplňky jako je třeba opasek," upřesňuje. Ženský kroj je podle ní mnohem jednodušší. Zatím nejzajímavější a nejnáročnější zakázkou pro ni ale nakonec byla součást ženského kroje. „Šlo o vyšívaný svatební fěrtoch z Valašské Bystřice. Byla to taková rekonstrukce starého starého," říká.

Velkou práci ji daly také rukávce zdobené zuberskou vyšívkou.