Starostové jsou přesvědčení, že nyní přicházejí jejich obce o miliony korun na úkor čtyř velkých měst Prahy, Plzně, Brna a Ostravy.

Představitelé vlády a zástupci samospráv se už v březnu shodli, že urychlené vyřešení rozpočtového určení daní je prioritou. V posledních dnech se navíc zdá, že sílící křik starostů už nese ovoce.

Podle informací některých médií už se koalice předběžně shodla na podobě klíčového zákona. Menší vesnice a města si tak asi skutečně polepší.

Současná situace brání starostům například žádat o evropské dotace. „Bohužel, předpokladem je většinou vysoká spoluúčast a předfinancování projektů, na což kvůli napjatým rozpočtům nemáme," postěžoval si například starosta Valašské Bystřice Miroslav Martinek. V obecní kase mu kvůli aktuálnímu nastavení přerozdělování daní ze státního rozpočtu každý rok chybí asi pět milionů korun. To je pro vesnici se dvěma tisíci třemi sty obyvateli obrovská částka. „Právě obce od dvou do deseti tisíc jsou na tom při dnešním systému nejhůře," poznamenal Martinek.

Valašská Bystřice získává na daních na jednoho obyvatele asi sedm tisíc korun ročně. Pro srovnání, to je asi čtyřikrát méně, než dostává hlavní město Praha. „Je důležité, aby nový zákon prošel," je přesvědčen Martinek.

O finální podobě nového rozpočtového určení daní se členové vládní koalice dlouhodobě přou. Pro starosty je ovšem důležité, aby zákon platil už příští rok. „Byl by to konečně posun směrem ke spravedlivému systému rozdělování daní," upozornil nedávno Vojtěch Ryza, starosta Lidečka a předseda krajské organizace Spolku pro obnovu venkova Zlínského kraje.

Změna je podle něj důležitá už kvůli tomu, že vesnice rozjely velké projekty, nabraly si úvěry a potřebují je splácet.

Lidečko si přijetím zákona může polepšit ročně o tři miliony korun. „Rozvoj obce bychom konečně měli ve svých rukou. Už bychom nebyli závislí na dotacích," poznamenal Ryza.

Dlouhé čekání na jasný krok vlády a politické rozepře ve vládní koalici v posledních týdnech přimělo k hlasité výzvě za urychlenou reformu obecních financí také představitele Sdružení místních samospráv ČR. V dopise premiérovi Petru Nečasovi napsali, že jsou kvůli rozpočtovému určení daní připravení i vyrazit do ulic.

Podle sdružení se může český a moravský venkov dostat do situace, kdy bude muset peníze šetřit prostřednictvím zhasínání pouličních světel či zastavením investic.

„Politické turbulence posledních dnů starosty už skutečně nadzvedávají ze židlí. Hospodaří s minimem prostředků a s osobním nasazením, za nový způsob financování horují u zákonodárců a těsně před cílem se vše zhatí na nepochopitelných vnitrostranických půtkách?" neskrýval na konci dubna své rozhořčení předseda organizace Josef Bartoněk.

Současný systém podle sdružení odebírá příjmy z daní z obcí směrem do čtyř největších měst, které je investují do miliardových projektů s pochybnou přidanou hodnotou. „Málokdo ví, že v naší zemi se veřejné prostředky dělí prakticky feudálním systémem bez jakékoliv solidarity. Prostě daně z venkova putují především do měst a obce tak stále více zaostávají," vysvětlil ekonomický expert a starosta Ondřejova Martin Macháček. V posledních dnech se ale zdá, že se blýská na lepší časy. Podle České televize se vládní koalice shodla na novém rozpočtovém určení daní. Díky němu si polepší hlavně obce a města s jedním až deseti tisíci obyvateli.

Naopak čtyři největší města, Praha, Brno, Ostrava a Plzeň, přijdou celkem o víc než miliardu, což je ovšem méně, než se předpokládalo. Konkrétní dopady dohody budou známy v nejbližších dnech. Nová pravidla rozpočtového určení daní by pak měla platit od ledna příštího roku.