Každá služba či zařízení s více službami bude vedeno jako samostatný sčítací obvod, kde bude jako sčítací komisař působit jeden ze zaměstnanců.
Na sčítání se chystají například pracovníci Charity ve Valašském Meziříčí. Ta mimo jiné spravuje denní centrum a noclehárnu. „Na sčítání už jsme připravení. Začali jsme na podzim,“ sdělila vedoucí zařízení Hana Sulovská.
Den, kdy bude určený sčítací komisař klientům pomáhat při vyplňování formulářů, je podle ní naplánovaný na březen. Do terénu se podle Sulovské komisař nejspíše nevypraví.
Kolik lidí bez domova na území Valašského Meziříčí se sčítání zúčastní, nelze podle vedoucí zařízení odhadnout. „Jsme totiž zařízení, které je určeno pro všechny, nejen Meziříčany. Našich služeb tak může využít každý,“ vysvětlila Sulovská.
Lidé bez přístřeší budou sčítací formuláře vyplňovat například i v zařízeních vsetínské společnosti Elim. „Sčítat budeme na našich zařízeních, kde klienti přespávají. V terénu sčítací komisař působit nebude,“ řekl ředitel zařízení Jiří Růžička.
Vybraný komisař bude podle něj postupovat podle metodických pokynů Českého statistického úřadu, který společně se Sdružením azylových domů (SAD) akci zastřešuje.
Sčítání lidí bez domova se v rámci sčítání lidu, domů a bytů uskuteční na popud statistického úřadu Evropy Eurostatu.
Podle předsedy SAD Jiřího Drastíka se v minulosti nenašla správná metodika, která by o lidech bez domova poskytla ucelené informace. „Oslovili jsme tedy Český statistický úřad s tím, že bychom do sčítání lidu chtěli jít s nimi,“ řekl Drastík. Úřadu tak zprostředkoval kontakt se všemi azylovými domy v České republice.
„Sčítáním lidí bez domova se nám podaří zjistit zásadní věci. Získáme informace o struktuře podle pohlaví, věku, vzdělání i trvalého bydliště, tedy místa, odkud tito lidé pocházejí,“ dodal Drastík. Přínosné je podle něj sčítání i v tom, že se podaří zjistit, kolik bezdomovců je v konkrétních regionech.
Zároveň však Drastík upozornil na to, že i když sčítací formulář vyplní vysoké procento lidí, účast nebude stoprocentní. „Týká se to totiž jen lidí, kteří bydlí v azylových domech, navštěvují noclehárny nebo denní centra. Někteří prostě nedojdou,“ podotkl.
