Masopustnímu reji letos přálo počasí a do skanzenu už od rána proudily stovky lidí. Vítala je všudypřítomná vůně koblih, zhřívanice, zabijačkových specialit, slivovice a dalších dobrot, které k takzvanému končinovému veselí tradičně patří.
Ochutnávat mohli také masné a uzenářské výrobky, které ve skanzenu předvádělo dvanáct regionálních i „přespolních“ firem. „Přijeli všichni řezníci a uzenáři, kteří se přihlásili,“ pochvaloval si Radek Hasalík ze skanzenu.
Součástí celodenního programu byla už po třinácté také soutěž o nejlepší valašskou klobásu. Odborná porota nakonec usoudila, že letos se tato tradiční pochoutka nejlépe povedla Janu Mičkovi z Trojanovic. Další ceny pak porotci rozdali také v soutěži o nejlepší tlačenku, nejhezčí prodejní stánek či nejsympatičtějšího řezníka. Vítězové si odnesli keramiku z dílny rožnovské výtvarnice Ludmily Vaškové.
Nejen chuťové buňky si ale v sobotu ve skanzenu přišly na své. Celý den vyhrávala v areálu dechová hudba Malá Bečvanka. V pravidelných intervalech Dřevěným městečkem obcházely maskované masopustní skupiny. „Svůj program předvedli například fašanková skupina Pod šable z Komni či skupina ze Študlova,“ přiblížila pracovnice valašského muzea Jaroslava Kvapilová.
Ve starodávných masopustních maskách se představili také tanečníci a muzikanti domácího souboru Soláň či vsetínský soubor Jasénka. Celý program vyvrcholil tradičním pochováním basy. „Bavíme se opravdu skvěle. Masky jsou krásné, muzika výborná a celá atmosféra je taková bezprostřední. A k tomu to výborné jídlo,“ neskrýval nadšení Pavel Kareš, který do skanzenu dorazil z Přerova.
Ve stejném duchu mluvila o letošním masopustním reji také Michaela Dančáková ze Vsetína. „Moc se mi tu líbí. Navíc vyšlo krásné počasí. Příští rok určitě přijedu znovu,“ tvrdila Vsetíňanka.
