Členové Klubu filatelistů při Středisku volného času v Rožnově si 150. výročí jeho narození připomínají vydáním soukromého přítisku na dopisnici výplatní hodnoty A. „Je na ní vyobrazený obraz Květen tempera, návrh barevného dřevorytu, vytvořený právě Bohumírem Jaroňkem," přiblížil předseda Klubu filatelistů Vladimír Vystavěl.

Přítisk je určený jako prémie pro návštěvníky jubilejní 50. sběratelské burzy, která se uskuteční v neděli 24. dubna dopoledne na rožnovské radnici.

Otec Bohumíra Jaroňka byl barvířem a svého syna seznámil s pigmenty, technologií barev i s řezbářstvím potřebným pro zhotovení modrotiskových forem. Když otec zanechal řemesla, přestěhovala se rodina do Valašského Meziříčí.

Bohumír Jaroněk začal studovat Státní odbornou uměleckoprůmyslovou školu pro zpracování dřeva. Po škole začal pracovat jako malíř dekorací a kolorista portrétních fotografií v atélieru dvorního fotografa Streliského v Budapešti. „Několik let působil také v předním káhirském salonu," připomněl Vladimír Vystavěl. Na přelomu osmdesátých a devadesátých let 19. století Jaroněk navštívil Paříž, kde v obrazárnách a antikvariátech čerpal inspiraci pro svou další tvorbu.

Na Moravu se vrátil v roce 1896 a ve Valašském Meziříčí založil spolu se svými sourozenci společný ateliér. Bohumír se věnoval grafice, starší bratr Alois zdobil porcelán a sestra Julie tkala gobelíny. Bohumír Jaroněk se uplatnil i ve veřejném kulturním životě. Po roce 1902 se jako zakládající člen Spolku výtvarných umělců moravských v Hodoníně zúčastnil všech výstav tohoto sdružení.

Účast na těchto výstavách ukázala jeho vyhraněné grafické zaměření a příznivě byly přijaty hlavně jeho rozměrné vícebarevné dřevořezby tvořené z mnoha desek a šablon. „Velmi kladně je ohodnotil i švýcarský výtvarný kritik William Ritter," upozornil Vystavěl.

Ve společné výtvarné dílně působili Jaroňkovi i poté, co se v roce 1909 rodina přestěhovala do Rožnova. Navíc se začali angažovat v muzejním a okrašlovacím spolku ve snaze zachránit památky zanikající lidové architektury.

Po prvních projektech muzea v přírodě, které Bohumír vytvořil již v roce 1913, přispěli oba bratři Jaroňkovi k založení Valašského muzea v přírodě. Otevřeno bylo v roce 1925 a dnes je se svými čtyřmi areály, svou rozlohou a počtem dřevěných objektů lidové architektury nejrozsáhlejším muzeem lidové architektury v Evropě.

Bohumír Jaroněk zemřel 18. ledna 1933 ve Zlíně. Je pochován, jak také jinak, na Valašském Slavíně ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.