Půjčkou chtějí splatit všechny stávající závazky města, které činí zhruba osmdesát milionů korun. Spláceli by tak už jen jediný úvěr. V příštích letech ale bude muset radnice kvůli tomu výrazně šetřit a pouštět se jen do nejnutnějších investic.

Bod optimalizace úvěrů vyvolal bouřlivou diskuzi mezi zastupiteli. Výhrady měli především ti z řad opozice.

Za unáhlený krok považuje schválení úvěru třeba Blanka Mikolajková (Zdravý Rožnov). „Nejprve je nutné zamyslet se nad restrukturalizací rozpočtu. Říct si, kde je možné vydělat a kde naopak ušetřit. Teprve poté se můžeme bavit o tom, jak velký úvěr vzít,“ řekla Mikolajková.

Vadí ji také fakt, že stomilionový dluh představuje v podstatě čtvrtinu současného rozpočtu města.

„Rožnovský rozpočet odpovídá asi čtyřem stům milionům. Už když je podíl dluhu dvacet procent, zvedá většina ekonomů varovně prst s tím, že město nebude schopno splácet. My máme nyní podíl pětadvacet procent. To už je moc,“ zdůraznila Mikolajková.

Finanční situace města a její řešení úvěrem se nelíbí ani zastupitelům z Věci veřejné Tomáši Hradilovi či Miroslavu Malcharovi. Oba se přikláněli k nutnosti restrukturalizace výdajů města.

Libuše Rousová (SNK ED) si zase postěžovala, že podklady související s úvěrem dostali zastupitelé pozdě. Až v pátek před úterním zasedáním a navrhla proto odsunout rozhodnutí na mimořádné zastupitelstvo.

Nicméně opozici nakonec její výhrady nebyly nic platné. Návrh na přijetí úvěru prošel, když pro něj hlasovalo dvanáct z dvaceti přítomných zastupitelů.

Vedení radnice se tím, že už městu banky nechtějí půjčovat peníze, netají. Bankéři mají výhrady ke struktuře stávajících úvěrů města.

„Úvěry města byly sjednány v minulosti na zbytečně krátkou dobu, na šest až osm let. Výše splátek je proto velmi vysoká,“ vysvětlil mluvčí rožnovské radnice Tomáš Gross.

Špatná je v současné době také situace na příjmové stránce rozpočtu. Podle Grosse je to důsledkem poklesu daňových příjmů v roce 2009 a jejich dalším propadem v první polovině tohoto roku. Současný stav je tak na úrovni roku 2007. „A to výrazně omezuje možnosti města k tvorbě zdrojů pro další investice nebo vytvoření rezerv,“ přiblížil mluvčí.

Banky proto hodnotí možnosti Rožnova splácet úvěry v příštích několika letech jako rizikové. „Nejsou výhrady k výši zadlužení ale k výši sjednaných splátek,“ zdůraznil Gross.

Přesto nyní město dvě nabídky na poskytnutí úvěru má, takže letošní naplánované investice by bylo možno finančně zajistit.

Celý problém by to ale pouze přesunulo do dalších let. „Při současném vývoji daňových příjmů by město nebylo schopno vytvářet dostatek finančních zdrojů pro vlastní rozvoj a současně pro splácení úvěrů,“ netajil mluvčí města.

Jedno z doporučení nezávislého finančního experta, které předložil zastupitelům, bylo uchýlit se k takzvané optimalizaci stávajících úvěrů města tím, že jednotlivé závazky sjednotí do jediného úvěru s dobou splatnosti od patnácti do osmnácti let.

„Zastupitelé po delší diskusi schválili tento bod tak, že město vyhlásí záměr na optimalizaci úvěrů pod jeden úvěr za 103 miliony korun se splatností patnáct let,“ upřesnil Gross.