Částečnou změnu v původně naplánovaném programu si vynutilo pouze nejisté počasí.

„Kvůli obavám z deště jsme bohužel museli zrušit domluvené hudební a taneční vystoupení Základní umělecké školy Alfréda Radoka,“ řekla hlavní organizátorka akce Kristýna Pončíková z Muzea regionu Valašsko.

I přes tuto úpravu zůstal program Květinové slavnosti bohatý. V prodejních stáncích u zámku Lešná si mohli lidé pořídit zahradnický sortiment, nechybělo ani drobné občerstvení.

V historických interiérech byly k vidění ukázky květinových vazeb z dílny valašskomeziříčské aranžérky Veroniky Štůskové. Před zámkem pak výstava Národního památkového ústavu Kroměříž s názvem Příběhy stromů: Stromy republiky Zlínského kraje 1918–2018. Nechyběl ani kvíz pro děti.

Velký zájem byl o komentovanou prohlídku zámeckého parku, při níž se role hostitele ujal odborník na slovo vzatý: Jiří Žlebčík z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. 

Historie zámeckého parku v Lešné u Valašského Meziříčí

Anglický přírodně krajinářský park obklopující zámek v Lešné vznikl pod vlivem dobového romantického cítění v polovině 19. století. Už před jeho zřízením se jižně od hospodářského dvora rozkládala okrasná zámecká zahrada užitkového rázu, na jejímž půdorysu byly vysázeny tehdejším majitelem Jiřím Beesem nejstarší dřeviny domácího původu (např. jasan, habr, lípa) doplněné cizími listnáči (jerlín, dřezovec) a jehličnany (douglasky, modříny a tsugy kanadské).

close Zámek Lešná u Valašského Meziříčí. info Zdroj: Deník/Michal Burda zoom_in Zámek Lešná u Valašského Meziříčí. O další rozkvět zámeckého parku se v 80. a 90. letech 19. století zasloužili noví majitelé panství, císařský komoří August hrabě Kinský a jeho syn Filip. Byla zde vysazena řada nepůvodních dřevin (např. turecké lísky, cypřišky, katalpa, břestovec, liliovník, pterokarye, nahovětvec a další). Kinští udržovali park i zámek na velmi dobré úrovni a celý areál byl neustále vylepšovali: zvelebili nedalekou oboru se zvěří, založili ovocnou školku a nechali postavit tři skleníky.

Zavedení nového vodovodu (1894) umožnilo vystavění kulatého bazénu s vodotryskem před zahradním průčelím zámku. V meziválečném období vznikl vykácením vzrostlých dřevin průhled přes alej na oboru se zvěří, osázený rododendrony a azalkami. V roce 1925 byly založeny dva rybníčky a bažantnice a ke zvýšení exkluzivity přispělo zbudování tenisového kurtu a kuželny.

Konfiskace majetku hraběcího rodu Kinských v roce 1945 vedla k postupné devastaci areálu. Úpadek trval až do začátku 70. let 20. století. Do parku byl volný přístup, o dřeviny nikdo pravidelně nepečoval, nesázely se nové keře a stromy, park zarostl náletovými dřevinami. Místní JZD dokonce v parku zřídilo silážní jámu. Mnohé stromy uschly a bylo nutno je vykácet. Velké množství náletových dřevin potlačovalo růst dřevin kultivovaných, nedostatečnou údržbou uhynulo mnoho stromů.

V roce 1975 přešel park pod správu Okresního vlastivědného muzea ve Vsetíně, které se o deset let později pustilo do jeho cílené regenerace. K velké obnově parku došlo na konci prvního desetiletí 21. století. Za dobu renovace bylo vykáceno 894 stromů a vysazeno 2 354 kusů nových dřevin. Celkové náklady na rekonstrukci parku za dobu správy muzea činí téměř 6 milionů korun.

Dlouholetá péče a starost byla zakončena slavnostním otevřením parku veřejnosti 1. října 2000. O symbolické přestřižení pásky se postarali Christian Kinsky z Heidenreichsteinu a jeho sestra Elisabeth Kinsky, zástupci rodu Kinských z Vchynic a Tetova, který byl posledním šlechtickým vlastníkem a zvelebitelem parku.

Zdroj: Muzeum regionu Valašsko