Dokumenty a následné debaty s hosty o lidských právech, životním prostředí a problémech globalizované společnosti čekají na návštěvníky na čtyřech scénách od 10. do 13. dubna. O přípravách festivalu, výběru promítacích míst, filmů a hostů si Deník povídal s koordinátorem festivalu Davidem Kopeckým.

Podle čeho jste vybírali promítací místa?
Chtěli jsme festival otevřít různým skupinám Vsetíňáků. V mateřském centru Sluníčko tak budeme promítat filmu "Nerodič" o různých přístupech k rodičovství, v Masarykově knihovně zase chceme snímkem "Stát se tím, kým jsem byl" o putování napříč Tibetem oslovit seniory. Na páteční odpoledne v knihovně připravujeme speciální projekci pro nevidomé, kde si i zdraví lidé budou moci vyzkoušet, jaké je to dívat se na film "potmě". Ve Třech opicích jsme navázali na úspěšnou tradici předchozích promítání a budeme tu zahajovat i ukončovat festival. Lidé nebudou ochuzení ani o páteční afterparty.

Jedním z míst je i Besední dům. Vybrali jste ho i z toho důvodu, že tam kdysi bylo kino?
Přesně tak, chtěli jsme oživit tuto tradici, protože nám přišlo líto, že se Besední dům už jako kino nevyužívá. Myslíme, že je to úžasný historický prostor, který má potenciál pro různé akce, nejen pro pořádání diskoték. Proto jsme promítání v historickém kině věnovali největší část festivalu. Věřím, že pro ty, co si bývalé kino pamatují i pro ty, kteří jej už nezažili, to bude skutečně netradiční zážitek.

Podle jakého klíče jste volili snímky, které nabídnete?
Filmy jsme pečlivě vybírali celý leden a únor asi z padesátky možností. Snažili jsme se program přizpůsobit právě různým skupinám i tomu, jaká témata by mohla na Valašsku rezonovat.

Na rozdíl od Rožnova se ve Vsetíně promítá „jen“ deset filmů, z toho Mečiar dvakrát. Proč?
V Rožnově má Jeden svět dlouhou tradici, na Vsetín jsme jej naopak přivedli znovu po deseti letech. Jedná se vlastně o takovou premiéru pro nás pořadatele i Vsetín jako takový. Vedle deseti projekcí pro veřejnost máme další desítku i pro základní a střední školy. Mečiara promítáme dvakrát, protože nám přišel jako jeden z nejsilnějších snímků festivalu. Středeční dopolední projekce v knihovně je navíc bez debaty, kdežto na páteční jsme do Třech opic pozvali slovenského politologa a aktivistu Lukáše Osvalda. Vedle debaty o bývalém slovenském premiérovi se tak chceme věnovat i tomu, proč se na Slovensku vraždí novináři i nyní.

Které další zajímavé hosty by si návštěvníci neměli nechat ujít?
Určitě bych pozval čtenáře na středeční debatu po filmu Město duchů, kde přijede Čecho-Syřan Assem Atassi, který dobře sleduje současné dění v Sýrii a je neoficiálním mluvčím syrské komunity v Česku. Hned po následující projekci pak Anna Millerová z iniciativy Be Sea nabídne netradiční pohled na to, jak lze zachraňovat oceány pomocí umění. Ve čtvrtek se těším na policejního komisaře a preventistu Vladislava Malcharczika, se kterým si budeme povídat o roli české i americké policie a na Jana Geberta, režiséra snímku Až přijde válka, který pojednává o ozbrojování civilních obyvatel.

Jeden svět je hlavně o filmech. Který byste doporučil vy?
Já osobně se nejvíc těším na úterní zahájení festivalu ve Třech opicích a film Rebelská střední v Berlíně, který se věnuje, v Česku doposud nepříliš prošlapané cestě, alternativního a domácího vzdělávání. Vedle dvou hostů se navíc diváci mohou těšit i na výborný catering od vsetínské pekařky a cukrářky Kristýny Popelkové.

V čem je Jeden svět ve Vsetíně jiný, než v ostatních městech?
Jedná se o jeden z mála festivalů, který jsme připravili skutečně odspodu. To se povedlo hlavně díky dobrovolníkům ze Vsetínského fóra a studentům ze školy Kostka a také díky řadě drobných dárců, kteří nám pomohli festival udělat nezávislý.

Lákáte na virtuální realitu. V čem bude spočívat promítání v K-klubu v knihovně?
Prostřednictvím virtuální reality budou v "Káčku" individuální projekce krátkých filmů. To znamená, že pomocí speciálních brýlí si můžete vychutnat film s obrazem 360°. Každý film má maximálně patnáct minut, návštěvníci si budou moci brýle zdarma vyzkoušet v úterý a v pátek.