Pokud jde o programové novinky, po několika letech se do nabídky vrátí Svatojánský večer a Štěpánská koleda. „Z nových pořadů bych rád zmínil pořad s textilní tematikou Z truhel a skříní nebo pořad ve Valašské dědině určený především rodinám s dětmi s pracovním názvem Hravá dědina. Ten plánujeme na konec letních prázdnin," prozradil Deníku ředitel skanzenu Jindřich Ondruš.

Uvažujete také o něčem, co ve skanzenu, lidově řečeno, ještě nebylo?

V příštím roce nás čeká oslava 90. výročí založení muzea. Proto už teď přemýšlíme, kterými pořady výročí důstojně oslavit.

Čekají rožnovský skanzen nějaké stavební úpravy?

V letošním roce musíme v prvé řadě dokončit rekonstrukci náhonu a vodních systémů a také stavbu nového skleníku. Z těch rozpracovaných věcí chceme udělat další etapu pojezdových systémů v depozitáři ve Frenštátu pod Radhoštěm a nové zastřešení pro uskladnění sbírkových architektonických prvků rovněž ve Frenštátu.

Velká akce, která je před námi, je i dostavba technického dvora s prostorem pro novou expozici. Náklady odhadujeme asi na pětadvacet milionů korun. Ale zatím nemáme dodavatele stavby, takže se cena možná ještě změní.Více než čtyři miliony korun máme vyčleněny na opravy a impregnaci objektů.

A dlouhodobější projekty?

Máme nově vypracovanou strategii rozvoje muzea na následujících deset let. Je podle mě zdravě ambiciózní a definuje dlouhodobé záměry ve všech oblastech činnosti muzea. Staví na čtyřech pilířích, kterými jsou paměťová funkce, vědecko-výzkumná funkce, vzdělávací funkce a zážitková funkce muzea. A samozřejmě řeší rozvoj všech areálů i zázemí našeho muzea. Mezi nejdůležitější akce v dlouhodobém horizontu má patřit výstavba hospodářských stavení ve Valašské dědině a stavba nového areálu s názvem Kolibiska. Jako finančně nejnáročnější se jeví stavba depozitáře. V záměru ale máme také nové expozice nebo třeba nové badatelské centrum a dokumentační centrum pro muzea v přírodě.

Jak velký je depozitář skanzenu a který předmět z něj lze považovat za nejvzácnější, který za nejstarší?

Sbírky našeho muzea zahrnují 132 086 inventárních čísel, přičemž pod jedním inventárním číslem se někdy skrývá i celý soubor sbírkových předmětů. Takže jejich skutečný počet je mnohem vyšší. Specifikem muzea v přírodě je, že sbírkovými předměty jsou i všechny domy a chalupy v jednotlivých areálech.

K nejstarším předmětům patří kamenné sekeromlaty z neolitu (65 tis. př. n. l. pozn. red.). Mezi nejcennější pak řadíme takzvaný chebský sekretář, což je unikátní doklad uměleckého řemesla po roce 1700, a oltář Boží hrob z rožnovského kostela z poloviny 18. století významný svou místní proveniencí, rozsahem, kvalitním provedením. Ale pro muzeum jsou velmi cenné například i plachty úvodnice nebo vůbec krojové komplety, stavby, které se podařilo zachránit a instalovat, doklady každodenní lidské dovednosti. V neposlední řadě také například, zejména pro svou celistvost a vypovídací hodnotu, pozůstalost zakladatelů muzea.

Provoz Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm určitě není levnou záležitostí. Jaký je rozpočet a kdo se na něm podílí?

Skutečně to není levná ani jednoduchá záležitost. Jenom základní provozní rozpočet muzea na letošní rok překračuje jednašedesát milionů korun. K tomu je potřeba získat další peníze například na investice a jiné záměry. Největší část peněz pokryje ministerstvo kultury, které je zřizovatelem muzea.

Naše muzeum si však dokáže zajistit téměř čtyřicet procent rozpočtu především ze vstupného nebo pronájmů. Oproti jiným kulturním institucím je tento podíl spolufinancování jedním z nejvyšších.

S kým rožnovský skanzen spolupracuje?Zmiňte vaše partnery.

Naše muzeum je členem celé řady národních i mezinárodních organizací. Jenom pro příklad uvedu Asociaci muzeí a galerií, Český svaz muzeí v přírodě, Evropský svaz muzeí v přírodě a další. Úžeji spolupracuje především s partnerskými muzei v sousedních zemích, jako je Slovensko a Polsko, ale máme partnery i například v Rusku nebo Norsku. Spolupracujeme rovněž s několika vysokými školami a nejnověji pracujeme na navázání užší spolupráce s Akademií věd ČR.

Autor: Dušan Póč