Kdy jel ředitel ČSAD Vsetín naposledy autobusem?

To je otázka na tělo, ale překvapím. (Úsměv.) S kamarády jsme turisti a občas jedeme autobusem na nějakou turistickou výpravu, abychom nemuseli jezdit auty. Takže v loňském roce jsem jel autobusem minimálně třikrát.

Ale to není moc.

No, není to moc.

Byly to aspoň autobusy ČSAD Vsetín?

Jasně. Ale naposledy jsem jel vlastně Krodosem. (Smích.) Přes svátky jsme byli na výšlapu TrojákTesák, tak jsem jel nazpátek do Zlína kroměřížským dopravcem.

Když sednete do autobusu, čeho si všímáte?

Nejdůležitější pro mě je, jestli je dodržený jízdní řád a také jestli jsou jízdní řády správně vylepené na zastávkách. To jsou totiž ty nejzákladnější informace pro cestující. A je to taková moje profesní deformace. (Smích.) Pak sleduju, kolik je v autobuse lidí, to znamená, jak je spoj vytížený, a také jak probíhá odbavení cestujícího. Ale taky si všímám cestujících, jestli vědí, co mají řidiči nahlásit. Protože máme případy, že cestující pořádně neví, co chce.

Copak někteří nevědí, kam chtějí jet? (Úsměv.)

To se netýká jenom toho, odkud kam jedou. Ale jestli jsou lidé obecně v obraze, co se cestování týče. Jestli znají rozdíl mezi nabitou kartou a měsíční jízdenkou, abychom případně posílili informovanost. Vždycky je to oboustranný vztah.

Nakolik jste postižený povoláním, když jedete třeba na dovolenou do zahraničí? Všímáte si autobusů, jezdíte jimi?

Samozřejmě, a fotím si třeba zastávky a pak je tady ukazuju kolegům. (Smích.)

A někdy se i reálně inspirujete?

No, myslím, že to u nás nemáme tak špatné. Třeba v Norsku mi to přišlo stejné jako u nás jen s tím rozdílem, že kromě autobusů tam jezdí i trajekty. Ale co se týče autobusových zastávek, žádný rozdíl jsem nenašel. Speciálně jsem se na to byl dívat v malém městečku. Ale nejzajímavější to bylo v Rusku. Tam se to řídí asi nějakým zvykovým právem. Lidé se vždy shromažďují na nějakém místě, a když přijede autobus, tak do něj nasednou. (Úsměv.)

Takže o nějakém přístřešku nemůže být ani řeč.

Přístřešek žádný není. A z konečné až se vůz naplní, tak vyráží.

Objevil jste tedy něco zajímavého, co by se u nás dalo využít?

Musím říct, že nic bombastického jsem zatím neobjevil. U nás máme systém celorepublikově propracovaný celkem dobře. Roky navíc už dobře funguje celostátní informační systém IDOS, což jsou jízdní řády na internetu. Je pravda, že do té doby byl problém podávat informace o spojení celistvě, od různých dopravců. Měli jsme ale na čem stavět. Je dobré připomenout, že doprava je vlastně veřejná služba. Ne byznys mezi obchodníky, ale služba cestujícím, kterou jim u dopravce objednává kraj.

Nakolik je velká konkurence mezi ČSAD Vsetín, ČSAD Uherské Hradiště, Krodosem…?

Co se týče veřejné služby, konkurence je zákonem regulovaná. Kde je dotovaná doprava, neměla by jezdit souběžně žádná jiná dotovaná doprava. Takže tomu se asi ani nedá říct konkurence. Ani s Českými drahami nejsme vlastně konkurenti. Naopak se snažíme spoje vzájemně koordinovat. Zlínský kraj zřídil organizaci Koordinátor veřejné dopravy Zlínského kraje a s ní musíme každou změnu ještě před schválením konzultovat.

Aby byl zkrátka pavouk optimální.

Tak. Aby se neutrácelo zbytečně moc peněz, aby nejezdily zbytečné spoje. Hledáme vždycky nějaký kompromis. Když je někde na okraji poslední dědina a jezdí tam dva tři lidé z práce z odpolední, tak nemají pak šanci se dostat jinak než autem. Přitom individuální automobilová doprava je pro nás tím vůbec největším konkurentem.

To si teď přihřeju polívčičku. Na Hornolidečsko jede poslední autobusový spoj ve všední den, tuším, v 17.15 hodin.

Některé spojení může být problematické… Dívám se, že poslední přímý spoj ze Zlína do Horní Lidče jede v 17.10 hodin. Potom je možné jet v 18.20 hod. s přestupem ve Valašské Polance. Pravda, čekání na následný spoj je cca 1.10 hodiny. Ještě složitější je to přes Valašské Klobouky, přes Vsetín také.

Jsou dvě možnosti: buď šlapat od benzinky z Valašské Polanky pěšky, nebo si zajistit odvoz anebo to vzít přes Vsetín a spoléhat se na to, že něco pojede, nehledě na to, kolik ztratí člověk času. Opravdu mi spoje tím směrem přijdou jako velká bída.

S přestupem na vlak je to obdobné… Z pohledu jednotlivců tato výtka zaznívá. Ale otázka je, když pošleme spoj ze Zlína do Klobouk v osm hodin večer, kolik tím spojem pojede lidí. My jsme takové spoje dřív provozovali, ale každý kilometr stojí 30 korun. Do Klobouk najede autobus třeba 50 kilometrů a pak musí zpátky do Zlína nebo do Vsetína, tam, kde na druhý den začíná, to máme minimálně dalších 20 kilometrů. Rok má 252 pracovních dnů, takže to dělá nemalou sumu.

Rozumím, že to jsou náklady, ale autobusová doprava je přece veřejná služba lidem.

Je to otázka přepravní poptávky. Když spoj veřejný zadavatel objedná, my jej pojedeme. A když je poptávka dostatečná, určitě jej objedná. Pokud ne, potom je otázka, zda by se neplýtvalo veřejnými prostředky. Možná jsou důležitější spoje, na které je lepší našetřit peníze, třeba po desáté hodině večer. No, a kdyby všichni nechali auta doma, tak je po spojích nejen na Hornolidečsko taková poptávka… To ale berte s rezervou… (Úsměv.)

Kdyby řeklo 40 lidí z této části Valašska, že by potřebovali kvůli práci spoj ve všední den kolem osmé večer, jde s tím něco dělat?

Samozřejmě, stačilo by pětadvacet lidí. To už je přepravní poptávka velmi dostatečná. Jezdíme i spoje s méně lidmi, ale znamená to větší ztráty a větší nároky na dotace. Znovu říkám, hledáme vždycky kompromisy. Pokaždé se najdou takoví, co řeknou, že je spojů málo. Ale každou připomínkou k jízdním řádům se zabýváme, neskončí v koši.

Jednou za čas se vytáhne na radnicích téma dokončení železniční tratě ze Zlína do Polanky, kterou naprojektoval ještě Baťa. Co říkáte tomuto nápadu vy?

Zase: kdyby se trať dokončila, kolik by tam jezdilo vlaků? Vlak stojí 120 korun na kilometr. Zaplatit je stojí další balík peněz z veřejného rozpočtu. A nevím, zda by to byly účelně vynaložené peníze. Myslím, že reálnější než trať je napojení rychlostní komunikace na Slovensko. I když to bude stát taky strašné peníze. To už budeme mít takové vousy a ještě tudy nebudeme jezdit. (Smích.)

(Smích.)

Ale stavět v této době nové tratě? Osobně pro toto nenacházím moc argumentů. Hlavně ne v malých regionálních rozměrech. Pokud se budeme bavit o studentech ze Slovenska, kteří jezdí do Zlína, pro ně by to bylo výhodné, ale jiné alternativy než utratit miliardy pořád jsou. Sám jsem jezdil studovat na Slovensko a byla to nejkrásnější etapa mého života. Doprava byla až na posledním místě. (Smích.)

Ale zpátky k vašim autobusům. (Úsměv.) V jakém jsou stavu?

Všechny musí být v takovém technickém stavu, aby byly provozuschopné. Samozřejmě jsou starší a novější autobusy. Když obnovujeme vozový park, zbavujeme se pochopitelně těch, které vyžadují nejdražší údržbu. Představoval by si, že bychom obnovovali vozový park rychleji, ale nakupujeme podle peněz. Třeba před dvěma lety jsme koupili dokonce 17 autobusů z Číny. Jakousi srovnatelnou kvalitu mají, byl jsem se podívat přímo v tamní fabrice, která je vůbec největší fabrikou na výrobu autobusů na světě. Vyrobí v jednom městě mnohem víc autobusů než jiní výrobci, kteří vyrábí své autobusy v několika továrnách rozmístěných i po celém světě.

A nikoliv na úkor kvality?

To zas nemůžu tvrdit. Ale autobusy, které jsme od nich koupili my, jsou srovnatelné se všemi, které provozujeme. Co jde na čínský trh, to mě až tak nezajímá. Navíc, někdy kupujeme i autobusy už jeté, které na Západě vyřadí, ale na naše poměry jsou kvalitní a udělají nám službu ještě řadu let. Vloni jsme koupili starší autobusy z Německa. Třeba teď máme nově ve vsetínské MHD v provozu takové, další zase z Francie. Ale testujeme a pořizujeme i nové.

Kolik stojí takový autobus?

Záleží, jak je starý. Nový stojí třeba kolem 3,5 až 7,5 milionu podle toho, v jakém je provedení zda je třeba nízkopodlažní apod…

Plánuje se v dohledné době obnova vozového parku?

Letos bychom chtěli zase něco koupit, ale ještě uvidíme podle peněz. Do Vsetína bychom chtěli koupit dva nové nízkopodlažní vozy, čímž už by se stala městská doprava ve Vsetíně zcela bezbariérovou. A uvažujeme ještě o koupi nějakého linkového autobusu.

Ženy řidičky: někteří cestující se na ně dívají s despektem. Kolik jich pracuje v ČSAD Vsetín a jaké s nimi máte zkušenosti?

Řidiček máme 5. A osobně bych další rád přivítal. Mám s nimi jenom dobré zkušenosti, práci zvládají velmi dobře. I s cestujícími dokážou dobře komunikovat. Dokážou si všechno pozařizovat a i chlapi jsou k nim vstřícnější. (Smích.)

Co musí udělat člověk pro to, aby se stal řidičem ČSAD Vsetín?

To je zajímavá otázka… ale platí to obecně. (Úsměv.) Když za mnou přijdete třeba vy a řeknete: Dobrý den, já bych se chtěla stát řidičem ČSAD Vsetín, tak já vám řeknu: Ukažte mi řidičák. Podívám se a zjistím, že máte jenom „béčko". Tak vám řeknu: Až budete mít „déčko", tak přijďte. Rozšíření z béčka na déčko stojí nějakých 2025 tisíc. Uděláte si řidičák a pak přijdete a řeknete: Tak já už mám déčko. Já na vás ale udělám nos a zeptám se: Kde máte profesní průkaz? Takže si musíte udělat odbornou způsobilost, což je v podstatě další autoškola a dalších 2025 tisíc.

Už jsme skoro na padesátce. (Úsměv.) Nechci se stát řidičem autobusu.

Ale chcete. (Smích.) Přijdete a řeknete: Už mám déčko i odbornou způsobilost. A já se vás zeptám: No, a kde máte zdravotní způsobilost? Takže musíte k firemní doktorce, která vás pošle na psychotesty a nakonec vám možná dá štempl.

To už by mohlo stačit, ne?

Předpokládám, že jste bezúhonná, takže v tomto okamžiku už řekneme: Ano, milá paní, my vás zaměstnáme, ale kde máte kartu do digitálního tachografu? Půjdete si ji vyřídit na úřad a pak vás čeká měsíční zácvik, který je součástí tříměsíční zkušební lhůty. Pokud během této doby uděláte nějaký průšvih, řekneme vám nashle. (Úsměv.) Kdo chce práci, průšvihy nedělá. Ale někteří u nás nevydrží. Měli jsme tu třeba borce, který si krokoval bránu před ČSAD od sloupu po sloup a chlapi na něj hleděli a ptali se ho, co dělá. „No, zjišťuju, jestli se do té brány vlezu." (Smích.) Přitom tudy už jel stokrát. Tomu se nedařilo.

Jaká je fluktuace řidičů?

Máme skupinku takzvaných držáků a procento, které se střídá. Jsou mezi nimi lidé z úřadu práce, kteří si udělají rekvalifikaci, a často rychle odcházejí. Ale mnozí zůstávají a jsou dobří. Průměrný plat řidiče je kolem 20 tisíc korun.

To se netýká jenom toho, odkud kam jedou. Ale jestli jsou lidé obecně v obraze, co se cestování týče. Jestli znají rozdíl mezi nabitou kartou a měsíční jízdenkou, abychom případně posílili informovanost. Vždycky je to oboustranný vztah. (šid)