Každý kuchař dostal přesné množství ingrediencí, které mohl při přípravě jídla využít a také jednotný recept.

„Ze sedmi a půl kila masa pak musí uvařit sedmapadesát porcí guláše plus dvě navíc pro hodnotitele," přiblížil základní pravidla místostarosta Ratiboře Josef Juráň.

Hotová jídla hodnotily dvě nezávislé komise. Záleželo přitom na barvě, vůni, konzistenci, chuti, úpravě masa a celkovém dochucení.

Účast podle pořadatelů ovlivnilo počasí, přesto se prodaly všechny porce guláše. Pětkrát se zúčastnil klání o gulášového krále Vojtěch Sova z Ratiboře. Podle něj záleží na tom, jaký má kuchař k jídlu vztah. Samozřejmě je to taky o tom, jak se ochutí, ale člověk musí vařit rád," řekl soutěžící.

Vařit se učil sám, na vojně. Ke guláši má velmi dobrý vztah, vaří ale i jiná jídla.

„Když nemá žena čas, vařím já, jde mi to, takže proč ne," prozradil Sova. Ten nakonec skončil na čtvrtém místě, jako nejlepší z domácích kuchařů.

Utkat se o titul gulášového krále přijel také… z družební obce Povážská Teplá. Přijel podesáté. Je tady dobrá atmosféra a skvělá parta. „Každý má zaruče ný recept, jak uvařit skvělý guláš, ani já ten svůj neprozradím. Důležité ale je, nic neodbýt," usmál se

Nejlepší kuchařkou byla v sobotu v Ratiboři vyhlášena Iveta Chmelíková z Lutoniny. Na druhém místě se umístil Karel Čaník z Nového Hrozenkova a třetí skončil Martin Randus z Leskovce.

Lidem, kteří přišli k hasičské zbrojnici, hrála k poslechu skupina Kotar z Rožnova pod Radhoštěm a zatančila jim taneční škola Shanti ze Vsetína. Odpoledne vystoupila také vsetínská kapela Dareband. 

Chlapi jsou mnohem lepší kuchaři

Až ze Slovenska přijel na kulinářskou soutěž O gulášového krále do Ratiboře z družební obce Milan Piaček. Pochází z Považské Teplé.

„Jsme družební obcí. Navštěvujeme se vzájemně při nejrůznějších akcích. S gulášem tady soutěžíme už podesáté, jednou jsme dokonce vyhráli," líčí Piaček.

Na Valašsku se mu líbí. A v Ratiboři obzvlášť.

„Je tady dobrá parta, rád sem proto jezdím," říká dvaapadesátiletý muž.

Podle něj dělá dobrý guláš koření. Ale nejen to. Důležité podle něj je nic nezanedbat. Vařit se učil sám. A teď je tak pevný v kramflecích, že kuchtí i pro manželku. Nejen guláš, ale všechny druhy masa. „Nejraději mám dušená, ta mi jdou nejlépe," usmívá se Piaček.

Vyvrací názor, že chlapi nepatří do kuchyně. „Podle mě jsou muži lepší kuchaři než ženy. Nebojí se koření a rádi experimentují," vysvětlil Milan Piaček.