„Dle sdělení zoologa raci zřejmě nezvládli neideální podmínky vodních poměrů. Tedy dlouhodobě nízký stav vody, nepropláchnuté koryto po zimě, skokový ohřev vody neobvyklý v tuto roční dobu a velkou záplavu pylu jak z jehličnanů, tak z jiných rostlin,“ uvedla Marie Hrabovská, vedoucí Odboru životního prostředí Městského úřadu v Rožnově pod Radhoštěm.

Úhyn raků byl dáván do souvislostí s oranžově a bíle zabarvenou pěnou, která se na toku řeky v té době objevila. Spekulovalo se tak o tom, zda není řeka znečištěná toxickou látkou. Laboratorní rozbor vody ale takové znečištění neodhalil. „Prokázal pouze mírně zvýšené hodnoty biochemické spotřeby kyslíku a chemické spotřeby kyslíku oproti hodnotám stanovených platnou vyhláškou pro povrchové vody, což je způsobeno nízkým stavem vody,“ vysvětlila Marie Hrabovská.

Pěnu na toku řeky s největší pravděpodobností způsobilo zmiňované velké množství pylu. „Což potvrzuje také pylové zpravodajství v inkriminované době, kde se uvádí, že zdrojem masivních pylových nánosů jsou jehličnany smrk a borovice se žlutým zabarvením,“ doplnil mluvčí Rožnova Tomáš Gross.

Podle ochránců přírody, kteří se mapováním výskytu raků zabývají, lze o racích v Rožnovské Bečvě mluvit jako o vitální populaci, které se daří. „Rakům se všeobecně vede dobře tam, kde je čistá voda a kde je jí dostatek. K úhynům nejčastěji dochází kvůli chemickému znečištění, úpravám vodních toků nebo následkem račího moru,“ shrnula Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, regionálního pracoviště Správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy.