Z Tiché se vypravila na pouť ke kapli svatého Cyrila a Metoděje paní Anna Havlová se sedmiletým vnukem. „Dojeli jsme do Ráztoky, pak lanovkou na Pustevny a ke kapli pěšky. Chodíváme pravidelně. Dneska je krásně, takže jsme spokojení," zhodnotila. Vnuk Mirek absolvuje výlety po horách často, i z toho důvodu, že jeho otec patří k protřelým horolezcům.

„Hlavně naši mladí, ti chodí často na výlety i na poutě," podotkla Havlová, která také prozradila, že sama si počká na hlavní mši, která se v úterý konala před kaplí v odpoledních hodinách. U samotné kaple se konaly přes den celkem tři bohoslužby.

Někteří poutníci vyrazili v ranních hodinách, přes den postupně lidí přibývalo tak, že zaplnili v podstatě celou trasu. Malé děti i senioři, pěšky i na kolech. Letošní pouť si opět nenechali ujít nejen křesťané, kteří přišli na mši, ale také lidé, kteří využili svátečního dne k výletu s rodinou. Davy lidí přilákala i krásná příroda, rozhled byl až na Slovensko. „Od roku 1988 bydlím na Bečvách a od té doby chodím každý rok. Pro mě je to křesťanská záležitost, ale jde přece i o to, že svatí Cyril a Metoděj zavedli písmo," uvedl Jan Pšenica, jedenaosmdesátiletý rodák z Nového Hrozenkova.

„Měli by se tu jít podívat i nevěřící, protože bez věrozvěstů bychom neměli písmo nebo bychom přešli na německou stranu. Nakonec není to tak dávno, když se vrátíte o sto let zpátky, vždyť tady ve Frenštátě byla třetina německých obyvatel," dodal. Také pan Pšenica popsal, jaká byla jeho cesta na Radhošť.

„Nastupoval jsem na autobus u zbrojnice a kolem projely tři plné autobusy. Ani jsem nevěděl, jestli se tu vůbec dostanu. Kdysi jsem chodíval pěšky až z Prostřední Bečvy. Ale myslím si, že tak za dvě a půl hodiny bych to ušel i teď," říká Pšenica.

GULÁŠ JE UŽ TRADICE

O samotné poutní místo a aktivity se stará spolek Matice radhošťská.

„Ti lidé, kteří chodí na mše, jsou stabilními návštěvníky. Jinak se jdou lidé často jen projít a rozhlédnout. V úterý byly krásné podmínky. Někteří návštěvníci přijdou i na guláš, který už tady vaří snad čtyři desítky let pan Jan Tichavský," uvedl předseda Matice radhošťské Drahomír Strnadel. „Samozřejmě že kaple byla postavena pro bohoslužby a ne jako turistická atrakce. To se stalo až s rozvojem turistiky za první republiky a hlavně, když se ve 40. letech postavila lanovka a v 39. roce pořádná cesta z Bečev. Teď turistická stránka převažuje nad duchovní," dodal.

Svatostánek prošel v uplynulých měsících zásadní opravou. „Byla dokončena výměna šindelů na severní straně. Postupně byly měněny všechny a teď proběhla závěrečná fáze. Podílely se na ní obce vsetínského okresu, Horní, Prostřední i Dolní Bečva, Hutisko-Solanec, Vidče, Vigantice i Valašská Bystřice a také město Rožnov," popsal Strnadel.

„Například Horní Bečva a Valašská Bystřice dodaly kvalitní šindelové dřevo a tehdy mi starosta z Horní Bečvy říkal, že je to čest pro obec, když může takovým způsobem na kapli přispět, což bylo od něj pěkné," dodal.

O potřeby kaple na Radhošti pečuje Matice radhošťská od jejího vysvěcení, s přerušením od 50. let minulého století. Znovu byla obnovena v roce 1994. Kaple spadá pod duchovní správu Římskokatolického farního úřadu ve Frenštátě pod Radhoštěm.

TÁŇA MARKOVÁ