„Dobře si pamatuji dobu, kdy se kromě umělé návnady chytalo i na mrtvou vranku, nebo střevli potoční. Tenkrát bylo běžné nachytat za sezonu více než sto mírových pstruhů,“ vzpomněl jedenapadesátiletý rybář.

Dnes je ale situace jiná. Člověk tomu prý až přestává věřit. „Letos jsem ulovil pouze jedenadvacet mírových pstruhů. Kdybych teď začínal s rybařením, myslel bych si, že to neumím,“ přiznal muž.

Za jednu docházku k řece má prý minimum záběrů, a když je prohospodaří, nechytne nic.

Začal přemýšlet, proč tomu tak je. A důvodů mizivého množství pstruhů je podle něj hned několik. Na přítocích i hlavním toku se vždy stavěly splávky. Dnes je však vystřídaly skluzy. „Odstrašujícím příkladem je například Raťkovský potok v Karolince. Je svedený do betonového koryta, kterým při počasí, jaké je teď, proteče minimum vody. Tam už mírového pstruha nechytnu do konce života,“ povzdechl si Pavelka.

Druhou příčinou jsou podle něj predátoři. Kromě volavek totiž narostl také počet vyder. „Dříve jich bylo od Halenkova tak jeden, dva páry. Dnes je jich tady mnohem víc,“ vysvětlil rybář.

Svou vinu ale nesou podle Pavelky i samotní rybáři. Před časem se údajně slovoval každý přítok Bečvy pouze jednou za dva roky. V dnešní době ale dvakrát ročně.

„Většina ryb, které se tenkrát slovily a vytřely, se navíc vracely přibližně tam, kde se chytly. Teď už ne,“ posteskl si muž.

Pstruh to má podle něj ve Vsetínské Bečvě stále těžší. A metráky ryb dovezených odjinud prý situaci nezachrání.

Kritika padá také na špatnou komunikaci mezi Povodím Moravy, Správou Chráněné krajinné oblasti Beskydy (CHKO Beskydy), Správou toku ve Vsetíně a rybáři.

Podobného názoru jako Pavelka je také hospodář vsetínské místní organizace Českého rybářského svazu Zdeněk Žáček. „Potoky i Bečva se narovnaly, zmizely splavy a kaskády například na Hovězí nebo Halenkově. Místo toho vznikly kamenité skluzy,“ uvedl před časem.

Pstruzi tak prý přišli o přirozené úkryty před predátory a nemají ani místa, kde by se přirozeně vytírali.

Rybáři navíc bojují i s vydrami. „Vydry žily v Bečvě už v minulosti. Nebylo jich ale tolik. Voda uživí tak dvě, tři, ale ne třicet,“ podotkl Žáček.

Taková vydra podle něj zkonzumuje zhruba půl kilogramu ryb. V případě, že má mladé, jsou to až dvě kila za den. „A to se potom nasbírá. Je to přibližně deset až dvanáct pstruhů,“ popsal rybář.

Podle zooložky vydry na vině nejsou

Podle zooložky Dany Bartošové však vydry výrazným způsoben situaci neovlivní. Mají údajně svá teritoria, která si hlídají a další do nich nepustí. „Nejsou důvodem nízkého počtu pstruhů v Bečvě,“ oponuje zooložka. „Navíc, je jich sice o něco více než dříve, ale stále se jedná o nízké počty,“ míní Bartošová.

Vodohospodář CHKO Beskydy Martin Poloha si zase myslí, že kamenné skluzy jsou způsobem, jak tok podélně zprůchodnit i pro ryby.

„Je to věčný spor mezi ochranáři a rybáři. Nemyslím ale, že by za malý počet pstruhů mohly skluzy. I pod nimi jsou tůně, kde se ryby mohou ukrýt,“ míní Poloha.

Problém je podle něj u obou objektů. Splávků i skluzů. „Vždycky nějaká tůň vznikne. V určitých případech je to nachystané na to, aby se tam ryby shromažďovaly. Ta šelma není hloupá, aby si je nenašla. Ve vývaru taky nejsou žádné úkryty. Ledaže by se tam uměle udělaly,“ popsal vodohospodář.

Skluzy jsou na přání ochránců přírody

Kamenité skluzy začaly nahrazovat splávky zejména po povodni v roce 1997, a to zejména na popud institucí zabývající se ochranou přírody jako je například CHKO Beskydy.

„Hlavním smyslem těchto úprav je zprůchodnění objektů v řece zejména pro chráněné živočichy jako je například vranka obecná,“ doplnila mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.

Upozornila, že většinu stavebních úprav na území nad Vsetínem konzultují pracovníci Povodí Moravy právě s CHKO Beskydy. „Dnes již však stavební úpravy moc neprovádíme,“ řekla mluvčí.

Zmínila, že do budoucna se uvažuje o zprůchodnění velkých příčných jezů, jaký je například v Halenkově. „Navíc se snažímě stávající zděné příčné objekty zachovat tak, abychom je balvanitými skluzy nemuseli nahrazovat,“ doplnila Hrdá.