Jedním ze záměrů, který zapadá do výše uvedeného výčtu, je například takzvaná Palačovská spojka. Dopravní stavba, jež má ambici výrazně přispět ke zlepšení dopravní situace především na Valašskomeziříčsku a zároveň prospět celému regionu.

Spojení regionu s dálnicí

Pětikilometrová Palačovská spojka je navrženou novou silnicí I/35 mezi Lešnou a Palačovem na pomezí Zlínského, Moravskoslezského a Olomouckého kraje.

Začíná za mimoúrovňovým křížením se silnicí III. třídy u Lešné, kde naváže na v září 2014 zprovozněnou rychlostní silnici I/35 vedoucí od Valašského Meziříčí. Umožní napojení regionu na silnici D48 potažmo dálnici D1. Součástí stavby je také rekonstrukce stávající silnice I/48 v úseku Dub – Palačov.

„Tady se nám vcelku daří. Letos jsme udělali záchranný archeologický průzkum, odebrali veškerou ornici, vykáceli stromy, které nám vadí, udělali přípravné práce,“ chválil na podzim postup přípravy stavby ředitel zlínské Správy Ředitelství silnic a dálnic ČR Karel Chudárek.

V tendru na zhotovitele stavby se sešlo šest nabídek v cenovém rozmezí od 2,18 do 2,78 miliardy korun. Nabídky a reference jednotlivých účastníků nyní prověřuje hodnotící komise.

Na dokončenou spojku se velmi těší například v dvoutisícové obci Lešná, která je nyní neúměrně zatížená provozem.

„Bude to pro nás zásadní úleva a přínos ve smyslu odlehčení dopravy přes centrum obce. Zvláště u školy je doprava opravdu intenzivní,“ potvrdil Deníku už dříve starosta Lešné Jaromír Zavadil.

Za týden středem vesnice projede na 55 tisíc automobilů. To je téměř osm tisíc vozů každý den. Trasa Palačovské spojky, tak jak je navržená, Lešnou zcela míjí, vede dál kolem Choryňských rybníků a Poruby, aby se po necelých pěti kilometrech napojila na silnici I/48 v prostoru nové mimoúrovňové křižovatky Palačov.

Nebezpečná křižovatka bude minulostí

Symbolickým poklepem na základní kámen začala vloni jiná významná dopravní stavba také ve Vsetíně. Roky připravovaná takzvaná Rampa Mostecká „má být lékem“ na nebezpečnou křižovatku nad čerpací stanicí Shell v místní části Rokytnice.

Křižovatka patří dlouhodobě k dopravně nejrušnějším místům ve Vsetíně, kde často dochází k dopravním nehodám.

Mnohé už skončily tragicky. Frekventovaný dopravní uzel, propojující silnice I/57 a I/69, se nové podoby dočká do dvou let. I v tomto případě se jedná investici ŘSD, stavební práce má na starosti sdružení společností Strabag a Eurovia. Hodnota investice činí 220 milionů korun bez DPH.

„O úpravě křižovatky se mluví od roku 2008, možná déle. V roce 2015 pak došlo na startovní výstřel v podobě zpracování investičního záměru, který schválilo ministerstvo dopravy. Dnes po sedmi letech jsme se dočkali zahájení, stavět budeme do konce roku 2024,“ připomněl při slavnostním zahájení stavby Karel Chudárek.

Moderní nádraží bude krokem do 21. století

Také další významná dopravní stavba se týká města Vsetín. Rozsáhlá přestavba a modernizace zdejšího vlakového nádraží sice oficiálně začala už na konci roku 2021, výraznější stavební ruch začali ale lidé vnímat až v roce uplynulém.

„Z pohledu železniční dopravy nezůstane ve Vsetíně kámen na kameni. Dnes zde neexistují mimoúrovňová bezbariérová nástupiště, takže nastupování do vlaků je nekomfortní a může být i nebezpečné,“ uvedl při zahájení stavby Jiří Svoboda, generální ředitel Správy železnic, která je investorem rekonstrukce v hodnotě 3,38 miliardy korun.

Podle něj přestavbou nádraží vstoupí město Vsetín – z pohledu železnice – do jednadvacátého století.

O prosazení rekonstrukce vsetínské železniční stanice usilovali místní politici několik desetiletí. Dosud mělo nádraží osm úrovňových nástupišť. Nově budou pouze tři, budou bezbariérová a s celkem pěti nástupními hranami ve výši 550 milimetrů nad kolejí.

Stávající výpravní budova už je zčásti zdemolovaná a místo ní vyrůstá nový dopravní terminál, který bude sloužit pro potřeby cestujících ve vlakové i autobusové dopravě a pro zajištění provozního zázemí železniční stanice.

S rekonstrukcí nádraží souvisí také plánovaná výstavba parkovacího domu parkovacího domu či zbudování dvou nových podchodů. Výraznou proměnou a modernizací projde ve spolupráci s městem Vsetín i celé okolí vlakového nádraží.

Nového nádraží se dočkají také Rožnované

Novou podobu vlakové stanice vyhlížejí netrpělivě také lidé v Rožnově pod Radhoštěm. Do rozsáhlé rekonstrukce té stávající se stavební firmy pustily počátkem srpna minulého roku. Rekonstrukce bude stát 176 milionů korun. Investorem je Správa železnic. Práce mají trvat do konce letošního května.

„Ve stanici Rožnov pod Radhoštěm, kde končí jednokolejná regionální trať z Valašského Meziříčí, bude krásné prostředí hodné 21. století. Prostě jakási železniční brána do Beskyd,“ je přesvědčený Zdeněk Tomšíček, manažer projektu ze společnosti Swietelsky Rail CZ, která uspěla ve veřejné soutěži na dodavatele stavby společně s firmou Edikt.

Dostupná a moderní zdravotní péče

Ještě před dvěma lety museli pacienti z Valašska za vyšetřením na magnetické rezonanci dojíždět mimo region. Situace se změnila předloni na jaře, kdy moderní diagnostický přístroj pořídila Nemocnice AGEL ve Valašském Meziříčí.

Už letos se k ní připojí také Vsetínská nemocnice, kde stavba objektu pro magnetickou rezonanci začala uplynulý podzim. Investorem je Zlínský kraj, stavební část si vyžádá 54,2 milionu korun. Přístroj a potřebné technologie za dalších více než 53 milionů korun uhradí nemocnice z evropských dotací.

Pracoviště pro magnetickou rezonanci vzniká přístavbou k pavilonu chirurgických oborů v areálu Vsetínské nemocnice. Zkušební provoz má začít letos v srpnu. Podle ředitele Vsetínské nemocnice Martina Pavlici znamená magnetická rezonance další významné rozšíření spektra poskytovaných služeb.

„Umožní další zkvalitnění diagnostiky a pacienti už za tímto vyšetřením nebudou muset dojíždět,“ těší Pavlicu.

Do knihovny se 30 let výrazněji neinvestovalo

Výraznou proměnou prochází od loňského jara takzvaná Bergerova vila v Rožnově pod Radhoštěm. Stavba, v níž sídlí rožnovská městská knihovna. Rekonstrukce a také přístavba knihovny bude stát kolem devadesáti milionů korun a má trvat do poloviny letošního roku.

Knihovníci se proto vloni na jaře museli přestěhovat do nedalekého Společenského domu. V nové podobě nabídne knihovna čtenářům rozšíření provozní doby, bezbariérový přístup, kavárnu či sál pro osm desítek lidí, kde se mohou konat besedy či přednášky.

Na nezbytnost modernizace knihovny upozorňoval už dříve na jednáních rožnovského zastupitelstva Martin Beníček, vedoucí odboru školství a sportu místní radnice.

Připomněl, že do budovy se od roku 1993 výrazněji neinvestovalo. I z vedení města vloni zaznělo, že tento stav vnímá jako dluh. Služby knihovny jsou přitom velmi žádané a pořádané vzdělávací či kulturní akce hojně navštěvované.

„Máme přes tři tisíce registrovaných uživatelů, to je osmnáct procent obyvatel města. Ve skupině dětí do patnácti let je to čtyřicet tři procent,“ připomněl na vloni na jaře ředitel knihovny Pavel Zajíc.