„Pochází z východního Slovácka, z vesnice Těšov u Uherského Brodu. Místní lidé je nosili při slavnostních příležitostech už v devatenáctém století. Moje maminka v něm chodila doposledka, kalhoty by si na veřejnost nikdy nevzala,“ vypráví Ladislav Fojtách, jenž se svou manželkou v rodinné tradici pokračuje.

Jejich kroje jsou šest let staré, od historických jsou ale téměř k nerozeznání.

„Fěrtůšek, spodničky, zapasovačku, obojek i šátek, každý kousek šil nebo vázal někdo jiný. Původní je pouze sukně nazývaná haras, kterou mi darovala kamarádka,“ ukazuje na části svého oděvu Emilia Fojtáchová.

Lidé kdysi nosívali kroje hlavně na poutě, hody a růžencové slavnosti. Oba manželé to mají obdobně.

„Navíc se do nich oblékáme o Velikonocích, při slavnostech vína i svatého Jana Křtitele a všude, kde pořádají krojový ples, včetně Moravského plesu na pražském Žofíně,“ dodává Ladislav.