S postupně slábnoucí epidemií onemocnění covid-19 a uvolněním opatření se (nejen) do Prlova začíná navracet společenské a kulturní dění. Kalendář veřejných akcí, které hodlá zdejší obecní úřad ve spolupráci s místními spolky v letošním roce uspořádat, se začíná velmi rychle plnit. Jednou z prvních vlaštovek byl uplynulou sobotu dětský karneval.

„Chce se říct, že covid skončil, můžeme proto začít konečně kulturně žít,“ těší starostu Prlova Jaromíra Kratinu.

Podle jeho slov existuje řada akcí, které lze uspořádat prakticky z týdne na týden. Jsou ale i takové, jejichž organizace si vyžaduje dlouhodobější plánování a přípravu.

„Věříme, že se vrátíme do doby před covidem. Máme u nás akce, které už jsou zažité a v minulosti byly úspěšné. K těm se také chceme vracet,“ říká starosta.

Kromě zmíněného dětského karnevalu to například v květnu bude oblíbený Prlovský drvař. Pod tímto názvem s skrývá klání amatérských i profesionální dřevorubců, kteří měří své schopnosti v práci s motorovou pilou.

„Duchovním otce soutěže je Tomáš Jančík, náš zastupitel, který sám v lese pracuje. Prlovský drvař je jeho srdcovka,“ prozrazuje Jaromír Kratina o klání, které si při minulých ročnících nenechaly ujít stovky a stovky diváků.

Na konec května plánují Prlovští pohádkový les pro děti, v červnu program zpestří vystoupení travesti skupiny Divoké kočky, hasiči v červenci pořádají memoriál v požárním sportu, chystá se také živé Člověče, nezlob se nebo také živý stolní fotbal. Počítá se rovněž s vánočním koncertem.

„Pokud se vše podaří, bude to dobré. Zase budeme trošku kulturně žít a dědina se stmelí. Uvidíme, jaký budou mít lidé zájem na akce chodit. Snad ale budou, zatím se mi zdá, že jsou lidé po společenských událostech hladoví,“ míní Jaromíra Kratina.

Prlov. Most přes Pozděchůvku rekonstruovaný v roce 2021
Oprava mostu v Prlově „zachránila“ plynový přivaděč hned pro dvě obce

POMOC UKRAJINĚ

Na pomoc uprchlíkům odešlo z Prlova přes čtvrt tuny potravin

Když v loňském roce zasáhlo jižní Moravu tornádo, ve valašském Prlově neváhali a zasaženým obcím poslali „kládovku“ plně naloženou obecním dřevem potřebným k opravám poškozených domů.
Stejně tak Prlovjané neváhali ani letos, když se rozpoutal válečný konflikt na Ukrajině a vyvstala potřeba pomoci lidem zasaženým následky ruské agrese.

„Vyhrocená situace na Ukrajině si to žádá, možností, jak se do pomoci zapojit je celá řada. My jsme si vybrali možnost pomoci prostřednictvím Potravinové banky Zlínského kraje. Uspořádali jsme proto sbírku, která je průběžná a stále ještě trvá. Materiální pomoc shromažďujeme v kulturním domě,“ přiblížil starosta Prlova Jaromír Kratina.

První várku pomoci odváželi prlovští dobrovolní hasiči do centrální skladu v Otrokovicích v polovině března.

„Nashromážděné věci jsme vážili na naší staré poštovní váze. Bylo to 265 kilogramů potravin a 88 kilogramů drogerie. Všem lidem, kteří se do sbírky zapojili, případně se ještě zapojí, patří velké poděkování,“ dodal starosta.

Prlov. Muzeum Prlovské tragédie - pietní síň.
Letošní pieta bude jiná, odhaduje starosta. I kvůli válce na Ukrajině

ROZHOVOR SE STAROSTOU

Jaromír Kratina

Prlov. Starosta obce Prlov Jaromír KratinaPrlov. Starosta obce Prlov Jaromír KratinaZdroj: Deník/Michal BurdaK největším investicím loňského roku podle něj patřila rekonstrukce přívalovými dešti poškozeného mostu. Letos chtějí v Prlově například zvelebit dětské hřiště u obecního úřadu či opravit některé místní komunikace. Těší se také, že se podaří znovu oživit kulturní a společenský život.

Ohlédneme-li se za minulým rokem, jaký byl? Které investice se v Prlově podařily?
Tou nejvýraznější a vzhledem k naší velikosti a našemu rozpočtu také jedinou větší investicí byla oprava dalšího z mostů poškozených přívalovými dešti. A nejen jimi. Most už byl dlouhodobě ve špatném stavu. Rekonstrukce si vyžádala více než čtyři miliony korun a nejednalo se o jednoduchou stavbu. Bylo potřeba vybudovat nákladnou objízdnou trasu, vzhledem ke stísněnému prostoru nebyla snadná ani manipulace s železobetonovými profily, z nichž je přemostění zbudováno. Stavbu navíc v průběhu jednou také vyplavila voda. Ale vše dobře dopadlo a most je hotový.

Čeká vás něco obdobného také v letošním roce?
Máme v plánu opravu dalších několika mostů v souvislosti s rekonstrukcí břehů Prlovského potoka, která bude v režii Lesů ČR. Na ty ale dojde postupně. Do čeho se letos chceme pustit, je rekonstrukce dětského hřiště u obecního úřadu. Je více než deset let staré a obnovu potřebuje. Zkoušeli jsme žádat o dotaci, ale hřiště opravíme, i kdybychom ji nezískali. Vloni jsme si zažádali o dotace také na opravu cest po těžbě dřeva. Předchozí roky byly totiž hodně poznamenané kůrovcovou kalamitou a to se odrazilo i na místních komunikacích. Letos nebo nejpozději v příštím roce tak chceme opravovat šestisetmetrový úsek jedné i turisticky velmi frekventované cesty vedoucí od kravína.

V poslední době se často skloňuje slovo zdražování – ať už jde o energie či stavební práce. Jak se dotklo vás?
V našem případě se naštěstí výrazné zdražení stavebních materiálů neprojevilo. Například pro rekonstrukci (výše zmíněného) mostu jsme měli ceny vysoutěžené dlouho dopředu. A stavělo se počátkem minulého roku, tedy v době, kdy ceny ještě nebyly tolik vyšroubované. Teď už by to vliv mělo. A co se energií týče, my jsme naštěstí nebyli obětí krachu žádného dodavatele energií. Prlov a celé Hornolidečsko společně se Vsetínem nakupujeme energie přímo na komoditní burze. Pro letošní rok máme ceny ještě dobré. Je ale otázka, co bude na konci roku a do budoucna. I proto už promýšlíme možná řešení.

Jaká to mohou být? Uvedete příklad?
Vzhledem k vývoji cen energií jsme začali spekulovat například nad tím, že bychom využili kulturní dům a obecní úřad a na jejich střechy umístili fotovoltaiku a tím získávali část energie. Co se týká vytápění, jsme trochu raritou, protože v těchto budovách stále ještě z devadesáti pěti procent topíme dřevem. Jsme možná poslední takový úřad. Kotel, který máme, prozatím legislativě vyhovuje. Je ale pravda, že v brzké době už zřejmě nebude. Proto také chceme komplexně vyřešit výměnu zdroje vytápění.

Přibližně před rokem jsme spolu mluvili také o dalších dvou projektech – cyklostezce a obecním vodovodu. Jak na tom jsou?
Cyklostezka je v současné době přivedená na kraj katastru naší obce. Chtěli jsme ji přivést i dál směrem do centra obce, ale v některých místech jsme narazili na nesouhlas vlastníků pozemků. Zkoušíme s nimi dál jednat. Obdobná situace je u vodovodu – také tady se nemůžeme dostat tam, kam bychom chtěli, protože řada vlastníků pozemků nesouhlasí. Hledáme řešíme, zvažujeme i změnu trasy abychom postoupili dál. Je to velmi důležitý projekt. Jsme možná poslední obec, která vlastní vodovod nemá. A potřeba vody je aktuální. Jak sledují jaro, myslím, že letošní rok bude velice suchý.