V případech, kdy úpravám koryt nepředcházel odlov, se ukázalo, že při pojezdech těžkou technikou zahyne průměrně zhruba třetina ryb. V jednom případě to bylo dokonce 60 procent. Fatální byly podle odborníků dopady na bezobratlé živočichy, kteří jsou pro zkoumané druhy ryb jedním z hlavních zdrojů potravy. Jejich úhyn byl téměř stoprocentní.

ÚPRAVÁM KORYT MUSÍ PŘEDCHÁZET ODLOV RYB

„Vytipovali jsme šest míst, kde probíhaly práce v korytě potoka. Ta jsme srovnávali s dalšími šesti, která zůstala bez zásahů,“ přiblížil postup odborníků Miroslav Kubín z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK), Správy chráněné krajinné oblasti (CHKO) Beskydy. Ochránci ryby slovili, očipovali, znovu je vypustili a sledovali, co se s nimi dál děje.

„Nečekali jsme, že vliv pojezdů v korytech na ryby bude tak velký,“ netajil Miroslav Kubín.

Vyšlo najevo, že během plošného zásahu v toku kromě jiného výrazně klesá členitost dna, takže mizí peřeje a tůně, usazuje se kal.

„Vranky přicházejí o vhodné úkryty, pstruzi zase o trdliště, tedy místa pro rozmnožování. Zajímavostí bylo, že vranka, považovaná za rybu, která téměř neplave, je schopna se v okamžiku nebezpečí přesunout až o několik stovek metrů proti proudu, stejně jako pstruh,“ doplnil Kubín.

Výsledky výzkumu, na kterém se vedle pracovníků AOPK podíleli pracovníci Lesů ČR, Biskupských lesů, několika vysokých škol, Českého rybářského svazu či stavebních firem, jsou cenné například pro rybáře. Český rybářský svaz se totiž dosud nemohl při vyčíslování škod na rybách při zásazích do vodních toků opřít o žádnou tuzemskou ani zahraniční studii.

„Výsledky tohoto průzkumu jsou pro nás průlomové. Dokazují, že pro ryby jsou práce v korytě potoka mnohdy fatální,“ potvrdil Daniel Gebauer z Českého rybářského svazu.

Podle ochránců přírody výzkum ukázal, že před technickými zásahy do toků je potřeba záchranný odlov a přemístění ryb. AOPK ČR nyní připravuje metodiku, která má pomoci přírodu před negativními vlivy zásahů do vodních toků lépe chránit.