Vsetínský soubor Divadlo v Lidovém domě čítá kolem pětadvaceti členů. Všichni se angažují. „Divadlo je v dnešní době věc dělaná velmi pro radost. Je to dobrovolnická práce, někdo se stará o propagaci, jiný o dopravu. Každý musí přiložit ruku k dílu,“ říká člen souboru, herec a režisér Pavel Rejman.

Kromě práce členů je ale potřeba zaplatit. Nájmy, výrobu kostýmů a kulis i autorské poplatky. „Za výpravu na hru Limonádový Joe jsme zaplatili sto tisíc korun.

Teď hrajeme Přelet nad kukaččím hnízdem. Za jedno představení díla amerických autorů platíme přes sto dolarů. K tomu přičtěte náklady na překlad, propagaci nebo daň,“ vypočítal Rejman.

Výše vstupného na představení ve Vsetíně by musela být až pět set korun. Aby vsetínští divadelníci udrželi cenu kolem sto padesáti korun, sahají do vlastních kapes.

„Ani dotace z kraje, podpory z grantů nebo od sponzorů nestačí. Vybíráme mezi sebou sto až dvě stovky. Jak říkám, divadlo je pro radost,“ doplnil Pavel Rejman.

Že ochotnické divadlo není na výdělek, potvrzuje také vedoucí valašskomeziříčského divadelního spolku Schod Jiří Vymětal. „To u žádných amatérů. Buď to vyjde šul nul, nebo ještě proděláme,“ řekl Vymětal.

Podle něj se roční náklady spolku pohybují mezi dvaceti až pětadvaceti tisíci. Jsou ale roky, jako třeba letos, kdy museli sáhnout hlouběji do kapsy. „Tento rok jsme kupovali docela hodně věcí, takže jsme zaplatili asi osmdesát tisíc,“ vypočítal vedoucí.

Peníze získávají od sponzorů, z grantů a ze vstupného. Něco přispívá také radnice. „To ale není pochopitelně nic slavného, letos jsme si zažádali o příspěvek a dostali jsme myslím šest tisíc,“ prozradil.

Za autorskou tvorbu se poplatky nevybírají

Výhodou spolku je vlastní autorská činnost, díky které ušetří nemalé peníze za poplatky na autorských právech. Ušetří také na provozních nákladech. Jejich domovskou scénou je meziříčský M-klub, kde ochotníci zkoušejí i hrají. „Jsme vlastně jediným souborem Kulturního zařízení Valašského Meziříčí. S nimi si vycházíme velice vstříc a jsme tam spokojení. Kdybychom měli platit ještě někde nějaký nájem, to bychom se asi neuživili,“ přiznal Vymětal.

Vstřícného přístupu si cení také ochotníci z Valašské Bystřice ze strany vedení vesnice. „Zkoušíme zdarma v místním Společenském domě, který patří obci. Poplatek platíme pouze za představení, a to za využití sálu,“ informoval vedoucí souboru Jan Rýdl.

Divadelníci kromě této úlevy dostávají od obce příspěvek na provoz. „Vedení obce nám přispívá ročně asi patnáct až dvacet tisíc. Celkové náklady dosahují asi osmdesáti tisíc,“ spočítal Rýdl. „Kulturu považujeme za důležitou součást naší obce, navíc divadelní soubor Chaos má už stoletou tradici,“ řekl k pravidelné podpoře starosta Valašské Bystřice Emil Korduliak.

Divačka: ochotníci by doplácet neměli

Podle Miroslavy Zapletalové ze Vsetína, která dění na valašské divadelní scéně pravidelně sleduje a představení se zúčastňuje, by měla podpora směřovat z obcí i jiných zdrojů. „Divadlo má nejen na Valašsku, ale v celé naší republice vysokou úroveň. Bývala to zábava pro chudé. Tuto tradici amatérští ochotníci udržují a neměli by na tom vydělávat. Ale rozhodně ne doplácet,“ uzavřela Zapletalová.