V těch letech nebyla pro astronomy amatéry jiná cesta, než si takový přístroj vyrobit vlastními silami. To se také nakonec úspěšně povedlo. A protože s jídlem roste chuť, když už byl dalekohled hotový, vyvstala otázka kam s ním. A tak uzrál nápad postavit si malou pozorovatelnu. Hlavně Oldřicha Křenka tato myšlenka velmi zaujala. Lákala ho totiž představa vybudovat hvězdárnu, která by sloužila nejen malé skupince amatérských astronomů, ale i široké veřejnosti.

Významnou podporou pro tento plán byl i vznik místní pobočky Československé astronomické společnosti (ČAS) na podzim roku 1948. Právě zde se 23. listopadu ustavil přípravný výbor pro výstavbu hvězdárny a pobočka ČAS pak pomáhala i při jednáních se zástupci místní samosprávy a firem o materiální i finanční podpoře pro její vybudování. Díky tomu mohly již počátkem května 1949 začít vlastní stavební práce dle projektové dokumentace architekta Františka Knapa. Velká většina prací byla udělána formou brigád a hrubá stavba byla brzy hotova. Následovaly technicky náročnější činnosti, které si často vyžádaly pomoc místních firem. Například konstrukci kopule zhotovili v učňovských dílnách Zbrojovky Vsetín a její následná přeprava městem budila u kolemjdoucích značnou pozornost. V polovině června 1950 se stavební práce dostaly do závěrečné fáze a zbývalo hlavně dokončit terénní úpravy, na kterých se podíleli i mladí členové astronomického kroužku. Veškeré úsilí vyvrcholilo v neděli 30. července 1950, kdy byla hvězdárna slavnostně otevřena.

Autor: Martin Leskovjan, Hvězdárna Vsetín