Výročí volby T. G. Masaryka do říšské rady si dnes 23. května lidé připomenou v Meziříčí.

V tento den přesně před 110 lety se Masarykovi vítězstvím ve druhém kole voleb do vídeňského parlamentu otevřely brány do nejvyšší politiky.

„Mandát poslance znamenal hodně. Díky němu měl volnou cestu do zahraničí, kde mohl reprezentovat budoucí zamýšlený stát a tak se o jeho vznik zasadit,“ přiblížil ředitel Státního okresního archivu ve Vsetíně Tomáš Baletka.

Masaryk stejně jako dva další uchazeči na post říšského poslance kandidoval za čtvrtý obvod českých měst na Moravě.

„Patřily do něj Bojkovice, Bystřice pod Hostýnem, Kopřivnice, Krásno nad Bečvou, Nový Jičín, Příbor, Rožnov pod Radhoštěm, Štramberk, Valašské Klobouky, Valašské Meziříčí, Vizovice, Vsetín a Zlín. Střediskem obvodu bylo Valašské Meziříčí,“ vyjmenoval již před časem historik a archivář Ladislav Baletka.

Tento volební obvod byl velmi nesourodý. „Obyvatelé každého z měst měli své problémy a právem očekávali, že jejich kandidát bude prosazovat jejich zájmy. Šlo o to, jak jednotliví kandidáti s pomocí svých volebních štábů dokážou pojmenovat očekávání voličů a promění je ve svůj úspěch,“ vysvětlil doktor Baletka.

Svými odpůrci nazývaná klerikální strana spoléhala na tradiční katolické smýšlení většiny obyvatel volebního obvodu. Za svého kandidáta si zvolila knihkupce a majitele pohřebního ústavu v Kroměříži Viléma Povondru.

„Druhou, o něco slabší silou bylo uskupení, které se vytvořilo kolem nepočetné české strany pokrokové. K jeho stoupencům patřili příslušníci inteligence. Reprezentoval je tehdejší univerzitní profesor Masaryk,“ vzpomněl Baletka.

Doplnil, že třetím kandidátem, a to za poměrně silnou Českou stranu sociálně demokratickou, byl Antonín Smetana.

Několik měsíců před volbami se rozjel silný předvolební boj.

„Předmětem sporů i ostrých útoků se stala úloha náboženství a vědy, katolické církve a jejích kněží, socialismu, živnostenské otázky. Také antisemitismus i témata národní a kulturní,“ zdůrazňoval archivář Baletka.

Proti Masarykovi vedly nevybíravé útoky především katolické Noviny zpod Radhoště, které svým čtenářům servírovaly nespočet důvodů, proč je Masaryk nejen nevhodným, ale přímo špatným a nedůstojným kandidátem.

První kolo voleb se konalo 14. května 1907. O vítězi ale nerozhodlo. Jeho jméno bylo známé až ve druhém kole, které se konalo 23. května.

„Tehdy sociální demokraté stáhli svého kandidáta a vyzvali své voliče, aby odevzdali své hlasy Masarykovi. Tento krok rozhodl,“ uvedl historik.

Masaryk se o svém vítězství, kterého dosáhl 4138 hlasy, dozvěděl ve Valašském Meziříčí.

„Oslavil jej se svými voliči ve Vsetíně, kde získal tolik hlasů jako v Meziříčí a Zlíně dohromady,“ poznamenal historik a archivář Ladislav Baletka.