V minulém měsíci v celém kraji poklesla míra nezaměstnanosti, přibyla i volná místa

„Ve srovnání s koncem měsíce září je na úřadech práce ve Zlínském kraji evidováno o 569 osob méně. Jejich celkový počet se tak dostal pod třicet tisíc osob,“ informovala mluvčí zlínského úřadu práce Miriam Majdyšová.

K dalším údajům dodala, že na konci října evidovaly úřady práce Zlínského kraje celkem 1 440 volných pracovních míst. To je o čtyřicet volných pracovních míst více než na konci září. K poslednímu říjnovému dni tak na jedno volné pracovní místo připadá v kraji 20,6 uchazečů o zaměstnání. Nejčastěji nabízenými volnými pracovními místy jsou přitom pozice obsluhy strojů na výrobu obuvi, obchodní zástupci, číšníci a servírky, telefonisté a zprostředkovatelé finančních transakcí.

Ke konci října bylo na úřadech práce ve Zlínském kraji evidováno celkem 29 611 uchazečů o zaměstnání a míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 9,6 procenta. Celkový počet uchazečů o zaměstnání poklesl ve všech okresech Zlínského kraje. Nejvíce to bylo v okrese Zlín a sice o 2,81 procenta. Ten se tak stává okresem s nejnižší mírou nezaměstnanosti. Její hodnota zde činí 8,5 procenta. Míra nezaměstnanosti okresu Zlín se tak dostala na úroveň celorepublikové míry nezaměstnanosti. Druhou nejnižší míru nezaměstnanosti vykazoval okres Uherské Hradiště s 8,97 procenty, za ním následovalo Vsetínsko. tam se v říjnu hodnota ustálila na 10,29 procenta. Okres s nejvyšší mírou nezaměstnanosti je Kroměříž s 11,57 procenta.

„Ve struktuře nezaměstnanosti nedochází k významnějším změnám kromě rostoucího zastoupení osob se zdravotním postižením mezi uchazeči o zaměstnání. V současnosti ji tvoří již více než 16 procent z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v kraji,“ podotkla Miriam Majdyšová.

V jednotlivých okresech jsou počty uchazečů se zdravotním postižením poměrně vyrovnané. Nejvyšší počet je jich na Zlínsku a sice 1338 osob, na Uherskohradišťsku pak 1299 uchazečů, na Vsetínsku 1261 lidí a na Kroměřížsku 940 těchto nezaměstnaných. Mluvčí Miriam Majdyšová vysvětlila, že u nárůstu procent těchto evidovaných uchazečů nedochází proto, že by byli propouštěni či jich přibývalo.

„Pokud pracovník se zdravotním postižením pracuje dobře, jeho zaměstnavatel si jej většinou ve firmě drží. Tito uchazeči o zaměstnání se tedy do evidence úřadů práce nedostávají tak často, jak by se mohlo zdát. Pokud už však v evidenci jsou, je pro ně těžší najít místo a tak v ní zůstávají po delší dobu. Jejich počet se výrazně nemění, ovšem jeho procentuelní vyjádření kolísá v závislosti na počtu ostatních uchazečů,“ vysvětlila mluvčí Majdyšová. Doplnila, že ani krizový vývoj na trhu práce v loňském roce se této skupiny uchazečů zdaleka nedotkl tak výrazně, jako těch ostatních.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru přitom mají zákonnou povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši čtyř procent z celkového počtu svých zaměstnanců. Pokud tak nečiní, mohou tuto povinnost kompenzovat odběrem výrobků a služeb od firem zaměstnávajících zejména pracovníky se změněnou pracovní schopností či odvodem finančních prostředků do státního rozpočtu. Tyto možnosti mohou také kombinovat. Tuto podmínku nemohou využít orgány státní správy. Ty mají povinnost využít pro splnění zákona jen první dvě možnosti.