Mezitím zamířili se svými dalekohledy například do Březnice, Hodslavic, Holešova a Prostřední Bečvy, na hrady ve Starém Jičíně a Štramberku nebo pod vrchol beskydského Ondřejníku. V příštím roce chtějí své služby nabídnout obcím v okolí Olomouce, zájem projevilo také městečko Kelč nedaleko Valašského Meziříčí.

„Za těch zhruba patnáct let už víme, jaký dalekohled vzít s sebou, abychom lidem ukázali známé objekty, které je nejvíce zaujmou a osloví,“ říká odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer.

Malý problém nastává, když se ve stejném termínu sejdou dva výjezdy.

„Trochu se přetahujeme o dalekohledy, protože podvědomě tušíme, který je lepší, a chceme se před publikem vytáhnout,“ tvrdí s nadsázkou Šmelcerův kolega Tomáš Pečiva.

Počasí letos astronomům docela přálo.

Pavel Mašláň z Muzea regionu Valašsko připravuje ve vsetínském zámku expozici nové výstavy Ve stínu pípy.
Výstava promění vsetínský zámek v hospodu, připomene i kořaleční mor

„Kvůli nepříznivým podmínkám jsme přesouvali jen dvě návštěvy,“ vypráví Pečiva.

„Občas nám ale rozmary počasí připraví horké chvilky, když ještě několik hodin před začátkem akce nevíme, jestli na ni odjedeme,“ dodává.

Pracovníci hvězdárny bývají hosty cílených pozorování, obecních slavností i letních táborů. Večerní sledování oblohy, spojená s poutavým komentářem nebo besedou, v posledních letech získávají na oblibě.

„Starostové přicházejí na to, že vzdělávání zábavnou formou může mít mezi lidmi stejný ohlas jako taneční zábavy nebo plesy, a snaží se nás podpořit,“ všímá si Pečiva a na potvrzení svých slov přidává historku ze Zašové.

„Tamní starosta po předchozí zkušenosti nechal zhasnout v celé vesnici pouliční osvětlení, aby diváky nerušilo při nočním pozorování.“

Toulky letní oblohou obvykle přilákají desítky posluchačů, při větších akcích se jich sejdou i dvě stovky.

„Vždy se mezi nimi najde několik jedinců s pozoruhodnými znalostmi a přehledem, kteří nám kladou zasvěcené otázky. Naproti tomu někteří lidé si nás stále pletou s astrology,“ usmívá se Šmelcer.