Kliknutím zvětšíteTereza Slovenčíková ze Zlína má teriéra Osvalda již čtrnáct let. Přesto ho musela i přes jeho úctyhodný věk nechat podle novely veterinárního zákona, platné od letošního prvního ledna, čipovat.
„Zaplatila jsem necelou pětistovku a byl zaregistrován v registru veterinárních lékařů. Stále ale nechápu, proč neexistuje centrální registr, kde by byl Osvald snadno identifikovatelný. Proto mi nová povinnost připadá nesmyslná. Novela je podle mne nedokonalá,“ míní majitelka psa.
V největších městech Zlínského kraje je přihlášeno celkem 11 168 psů. Z toho je jejich největší počet ve Zlíně, kde je registrováno 5826 psů, následuje Kroměříž s 2533 přihlášenými psy.
Ve Vsetíně má známku 1550 psů a v Uherském Hradišti 1259 psů. V celé České republice jsou pak zaregistrovány asi dva miliony psů, na svůj čip čeká však stále ještě polovina.
Zájem o čipování zatím neutuchá
„Je ještě dost lidí, kteří chtějí očipovat své psy, objednávají si termíny. I když podle mne tento zájem bude klesat,“ míní zlínský veterinář Dominik Gregořík.
Postih za nedodržení nařízení je dost vysoký – až dvacet tisíc korun pokuta. Například ve Zlíně se ale pejskaři nemusí obávat kontrol ze strany zlínských strážníků.
„Pokud platí v obcích závazná vyhláška o povinnosti mít očipovány psy, může tyto kontroly provádět městská policie. To však neplatí v případě Zlína,“ vysvětlil zástupce ředitele MP Zlín Pavel Janík.
Kontroly čipů však mohou provádět pracovníci veterinární správy.
„Naši pracovníci jsou na čipování zvířat i kontroly čipů připraveni. Provádíme je již od roku 2005, a disponujeme čtečkami čipů. Z minulosti se jednalo zejména o čipování hospodářských zvířat,“ uvedl ředitel Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj František Mahdalík.
Podle něj však budou pracovníci veterinární správy provádět kontroly zejména u psů přijatých do útulků a v chovných stanicích.
„Zatím se tato praxe rozbíhá, jsme teprve na začátku. Osobně si však myslím, že čipování psů je přínosné, vždyť je standardem v zemích EU a přináší lepší orientaci pro dotčené orgány,“ domnívá se ředitel krajských veterinářů.
Co se týká absence centrálního registru psů, to považuje za nedostatek Dominik Gregořík.
Centrální registr psů neexistuje
„Škoda, že stát v tomto případě nesjednotil registry, kterých je několik, do jednoho pro celou ČR,“ míní známý veterinář.
Co se týká například registru veterinárních lékařů, mohou do něj nahlédnout právě jen veterináři. Ne už však například zaměstnanci útulků, kam jsou zaběhnutí psi dováženi.
Jsou však i takoví majitelé psů, kteří podle odborníků nechtějí i přes čipování, zavést psa do registrace.
„Jde o psy útěkáře, kteří mohou například způsobit dopravní nehodu a jejich majitelé se obávají, že pak budou muset hradit způsobenou škodu,“ doplnil Dominik Gregořík s tím, že čipování psů je sice povinné, ale zavedení psů do registrů je dobrovolné.
Bez čipu už psa nenaočkujete
Pokud nebudete mít od ledna očipovaného psa, žádný veterinář jej bez něj nenaočkuje proti vzteklině.
„Musí dojít ke spárování očkování a čipování,“ uvedl veterinář Dominik Gregořík.
Podle něj, pokud dojde někdo s tím, že právě psa koupil a neví jestli je očipován, provede veterinář kontrolu. Jestliže pes nemá čip, je nutné podle veterinářů před očkováním psa očipovat.
Cena čipování se pohybuje v rozmezí 300-500 korun.
„Čipování nebolí a provádí se dutou jehlou, kdy se čip o velikosti zrnka rýže zavede do podkoží zvířete. Povrch čipu je porézní, takže se podle odborníků lidé nemusí obávat, že by cestoval po těle zvířete. Uvnitř čipu je měděná spirálka, kde jsou uloženy informace. Pokud by se stalo, že by čip nefungoval, musí se zavést nový. Čip je krásně zřetelný na rentgenu. Sám jsem za třicet let své praxe čipoval několik druhů zvířat. Naposledy v Zoo Zlín opičky kosmana zakrslého a žádné komplikace po jeho zavedení se za tu dobu nevyskytly,“ ubezpečil známý zlínský zvěrolékař Dominik Gregořík.
Podle veterinářů je čipování mnohem snesitelnější, než například tetování čísla do uší psů.
Jak Dominik Gregořík také připomněl, ve zlínském Útulku pro opuštěná zvířata v nouzi na Vršavě, je čipován každý pes přijatý na útulek po čtrnácti dnech pobytu.
Čipování psů. Ilustrační foto. FOTO: DENÍK/Karel Pech
„Mikročip o délce zhruba 1 cm je umístěn v aplikační jehle a je sterilně aplikován do podkoží zvířete. Obal mikročipu je vyroben z biokompatibilních materiálů, na které organismus zvířete nereaguje jako na cizí těleso,“ uvádí Státní veterinární správa, která zajišťuje dohled nad čipováním psů.
Čip je zařízení, které samo o sobě nemá žádnou funkci. Je pouze nositelem unikátního kódu, díky kterému lze každého psa řádně zaevidovat v jednom z existujících veterinárních registrů či obecních evidencí a následně jej dohledat. Aktivovat mikročip umí jen speciální čtecí zařízení.
Čip vydrží psům po celý jejich život a aplikuje se jehlou na počkání.
66
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
