Někde bude tato pracovní síla chybět. Jinde jsou přesvědčení, že si bez veřejné služby ve stávající podobě poradí. Vesnice a města využívala lidi z úřadu práce třeba na úklid. „Starali se také o běžnou údržbu, například natírali zábradlí," uvedla Kateřina Trochtová, starostka Francovy Lhoty.

Za poslední rok podle ní ve vesnici využili celkem třiadvacet lidí. „Výrazně nám pomohli i při nedávném budování odpočinkové zóny Špuntov v centru obce. Bez nich by byla stavba rozhodně dražší," netajila Kateřina Trochtová. Podle ní měla veřejná služba v současné podobě svůj smysl.

Panují však i jiné názory. Někteří starostové rozhodnutí ústavních soudců podporují. „Když se stávající systém zruší, je to v pořádku. Nelíbí se mi," uvedl starosta Velkých Karlovic Miroslav Koňařík.

Lepší byl podle něj dřívější model, který lidem bez zaměstnání za opracované hodiny zaručoval odměnu. „Bylo to pro ně alespoň motivací," řekl Koňařík. Dodal, že i bez pracovníků veřejné služby si určitě obec dokáže poradit. Problémy nebudou mít ani ve Viganticích. „Měli jsme u nás jen jednoho pracovníka na čtyři měsíce. Nezdálo se nám ale v pořádku, že má pracovat zadarmo," uvedl starosta Aleš Depta.

Rozhodnutí Ústavního soudu mu vrásky nedělá. „Máme svého kmenového zaměstnance a další potřeby zajišťujeme prostřednictvím dohod o provedení práce," ujistil Aleš Depta.

Úřady práce mohly na veřejnou službu bez odměny posílat lidi, kteří byli aspoň dva měsíce bez práce. Pokud by odmítli, přišli by o podporu a dávky a museli by si platit i pojištění. Podle soudu je to v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Ministerstvo práce chce ale veřejnou službu zachovat. Chce proto změnit její podmínky tak, aby vyhověla výtkám Ústavního soudu.

Například prodloužit lhůtu, po jejímž uplynutí mohou úřady práce nezaměstnané na veřejnou službu posílat. Nebo za za veřejnou službu platit.