Například v Hostětíně na Uherskohradišťsku se nachází celý komplex, který je vybudován převážně z přírodních materiálů, jako je sláma, kámen, hlína i dřevo.

„Jsme vzdělávací středisko, které se zaměřuje jednak na ekologické poradenství, ale také na projekty udržitelného rozvoje, tedy ekostavby,“ uvedla ředitelka Centra Veronica Hostišová Jana Tesařová.

V areálu je možné se i ubytovat. „K vidění tu máme například biomoštárnu, kořenovou čistírnu odpadních vod, což je přírodní způsob čištění vody. Dále pak centrální výtopnu na biomasu a další zajímavosti,“ vyjmenovala Tesařová.

Areál slouží veřejnosti od roku 2006 a je zdrojem inspirace lidem, kteří mají zájem přírodních materiálů využít k budování.

Jedním z těch, který se rozhodl pro stavbu rodinného domu z přírodních materiálů jako je například sláma, dřevo či hlína, je Viktor Karlík z obce Hostišová na Zlínsku.

„Už je hotová hrubá stavba. Teď pracujeme na interiéru. Tedy omítání slaměných zdí hlínou, řešíme, jaký zde bude nábytek a podobně,“ sdělil Karlík.

Občas pomohou ti, kteří se chtějí přiučit

Dodal, že dům vzniká ve spolupráci s občanským sdružením Baobaby, které se zabývá výstavbou nízkoenergetických domů z přírodních materiálů. Se stavbou mu prý občas díky tomu pomáhají i lidé, kteří se chtějí přiučit něco o ekostavbách. Přijíždějí i ze vzdálených míst republiky.

Sám Karlík se rozhodl dům postavit po návštěvě konference Zdravé domy, která se kdysi konala v Brně. „Stavět jsme pak začali v roce 2008,“ uvedl Karlík.

Doplnil, že jedním z hlavních důvodů, proč na ekostavbu přistoupil je to, že sláma má velmi dobré izolační vlastnosti, je jí dostatek a je to v podstatě odpadový materiál.

Právě kvůli tomu a také nízké pořizovací ceně se nyní chystá na stavbu ekologického obydlí i Jan Lörincz z Nedašova na Valašskokloboucku.

„Tento nápad už jsem měl dlouho, ale hledal jsem inspiraci, tak jsem jezdil po různých workshopech, několikrát jsem se byl podívat u pana Karlíka a teď se chystám začít. Počítám, že by to mohlo stát tak půl milionu korun,“ zmínil Lörincz.

Za tu cenu postaví dvoupodlažní domek o půdorysu asi sedmdesát metrů čtverečních včetně sítí.

Stavba ze slámy stojí už i v obci Hošťálková na Vsetínsku. Tam ale neslouží k bydlení, ale jako místo pro setkání lidí.

Slámu jako izolaci místo polystyrenu chce zase využít Radim Přímal z obce Jasenná na Vizovicku. „Je to přírodní materiál, který není drahý, a až přestane plnit své účely, je mnohem jednodušší jej zlikvidovat než například polystyren,“ vysvětlil Přímal.

Trvanlivost těchto staveb je podle Karlíka kolem sta let. „Několik staveb tohoto typu už toho věku dosáhlo,“ poznamenal Karlík.