V říjnu 2006 pak také začala demolice zdevastované budovy, která si vysloužila přízvisko dům hrůzy. „Z šedesáti plně obsazených bytů v domě hrůzy se podařilo pro osmnáct rodin najít bydlení ve městě," připomněla včera novinářům přímo na Poschlé mluvčí vsetínské radnice Adéla Kousalová.

Doplnila, že dalších třicet šest rodin, které měly v převážné většině pravomocné rozhodnutí soudu k vystěhování bez náhrady, zamířilo právě do nových modulových bytů, které na Poschlé vystavěla ve spolupráci s městem firma Warex. Zbývajících osm rodin se rozhodlo přijmout nabídku města k samostatnému bydlení v domcích mimo Vsetín a jeden nájemník byl vystěhován bez náhrady. Několik rodin se kvůli přestěhování s městem dodnes soudí. Požadují odškodné přesahující 5 milionů korun.

V MONTOVANÝCH DOMCÍCH SE ŠPATNĚ BYDLÍ, STĚŽUJÍ SI

Výstavba dvou kontejnerových domů a oprava dalších staveb na Poschlé, terénní úpravy a vybudování hřiště přišlo na 40 milionů korun. Polovinu peněz poskytl stát, zbytek uhradilo město Vsetín.

Komunita na Poschlé se za uplynulé roky částečně obměnila, mnozí Romové si přejí dostat se z lokality pryč. Nejlépe do města. Stěžují si především na to, že do montovaných domů zatéká, trápí je také plíseň. „Byty máme krásné i pěkně zařízené, ale špatně se nám tady bydlí. Teče sem voda, dělá se plíseň, špatně se dýchá. Chtěli bychom odsud pryč, zpátky do města," potvrzuje například Diana Kandráčová.

Diana Kandračová připouští, že byty na Poschlé jsou pěkné. Obyvatele ale trápí plíseň. Diana Kandračová připouští, že byty na Poschlé jsou pěkné. Obyvatele ale trápí plíseň. Zdroj: DENÍK/Michal Burda

Diana Kandračová připouští, že byty na Poschlé jsou pěkné. Obyvatele ale trápí plíseň. FOTO: Deník/Michal Burda

Sama se na Poschlou stěhovala před pěti lety z věžového domu v centru Vsetína. „Nebyli jsme rádi, že se musíme stěhovat. Nechtěli jsme tady jít. Ale byty ve věžáku se rušily," vysvětluje. Podle Mariána Tuleje, městem ustanoveného romského správce na Poschlé, se Romové naučili plnit si svoje povinnosti. Funguje například systém služeb, kdy se jednotlivé rodiny střídají v úklidu kontejnerových domů i jejich okolí. „Romové si své povinnosti plní. Kdo neplní, toho si pozveme na domovní schůzi. Pokud by se to dělo opakovaně, hlásili bychom to městu. To se ale ještě nestalo," ujistil včera zástupce médií i vedení města Marián Tulej, který na Poschlé bydlí celých deset let.

BYDLENÍ V LOKALITĚ MÁ KLADY I ZÁPORY

Podle jeho slov má řada obyvatel Poschlé vizi, chtějí se zlepšovat, žít normálním životem. Kladem bydlení na Poschlé je podle něj to, že si Romové uvědomili, že nemohou rozbíjet a ničit věci kolem sebe. „Vedlo by to jen k tomu, že by škodu museli uhradit. A pokud by nezaplatili, vznikal by jim dluh na nájmu," řekl Tulej.

Naopak negativem je podle něj právě kvalita bydlení. Podobně jako jeho sousedé, i on zopakoval, že problémem je zatékání i plíseň, což má dopad na zdraví lidí. „Město se snaží tyto věci opravit, zveme například firmy, které dokážou plíseň zneškodnit. Ale má to jen chvilkový účinek. Objevují se tady štěnice i potkani," upozornil Tulej.

Romové se podle něj také proto snaží sehnat bydlení jinde. Dalším důvodem jsou nemalé měsíční náklady na Poschlé platí se všemi poplatky 10 až 12 tisíc korun měsíčně, zejména kvůli vysokým účtům za elektřinu, kterou se zde topí. „Romové proto hledají pronájmy jinde. Problém je ale v tom, že ne každý pronajme byt Romům. Někteří, kdo měli štěstí, se odsud dostali. Nyní si to opravdu hlídají, platí nájem a udržují pořádek," řekl Marián Tulej.

Město samotné má podle jeho slov málo bytů a jsou už plné. „To je škoda. My jsme se tady narodili, jsme Vsetíňáci a za Vsetín žijeme, tak jako každý občan, který tady bydlí. Chceme jen, ať jsou podmínky stejné jak pro majoritu, tak minoritu," dodal Tulej.

KVŮLI DLUHŮM MUSELO ODEJÍT 25 RODIN

Vsetínský starosta Jiří Čunek na včerejším setkání připomněl, že před deseti lety se na Poschlou stěhovalo asi 230 lidí. Zdůraznil, že město mohlo díky soudním rozhodnutím u většiny přistoupit k vystěhování z pavlačového domu bez náhrady, ale neudělalo to. „Vznikl by ohromný bezdomovecký problém, jehož řešení by stálo daleko více peněz," vysvětlil Čunek.

Nyní na Poschlé bydlí ve třiceti šesti bytech, z nichž je dvacet čtyři dvoupokojových a dvanáct jednopokojových, celkem sto padesát osm osob. Platební morálka obyvatel se podle Čunka i díky důsledné práci zaměstnanců vsetínské radnice velmi zlepšila. „K dnešnímu dni činí dluh na nájemném necelých dvacet tisíc korun," zdůraznil starosta. Dodal, že za deset let bylo z Poschlé kvůli porušování pravidel a neplacení nájmu vystěhováno 25 rodin. Posledním dvěma rodinám ukončilo město smlouvu vloni. „V letošním roce si však nájemci svou platební povinnost plní, a tak jsme zatím nikomu výpověď z nájmu dát nemuseli," dodal starosta Čunek.

POSCHLÁ JE NA ÚZEMÍ REPUBLIKY UNIKÁTNÍ

Podle Jana Pachmana, ředitele společnosti Warex, která kontejnerové domy na Poschlé vybudovala, jsou oba i po deseti letech užívání v dobrém stavu. „V době před deseti lety bylo jejich vybudování zejména z pozice města krokem pro některé lidi možná rozporuplným, ale potvrdilo se, že to byla volba dobrá," řekl včera Pachman.

Jeho společnost měla už v roce 2006 se stavbou podobných domů více než desetiletou zkušenost. „Poschlá je ale na území republiky určitě naše nejznámější stavba a i po deseti letech vzbuzuje určité emoce," netajil ředitel.

Doplnil, že podobné stavby jsou u nás méně tradiční než například ve Skandinávii či západní Evropě, kde se technologie modulárních staveb využívá například při stavbě škol, školek, komunitních center a podobně.