Vrchní strážmistr Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valašské Polance, vrchní strážmistr Josef Znoy, velitel stanice ve Velkých Karlovicích, strážmistr Ludvík Bača z Hošťálkové a jeho manželka Vlasta, poručík Rudolf Gurecký, okresní velitel ve Vsetíně a strážmistr Ivan Tomišín z městské policie na Vsetíně.

To jsou jména pěti mužů a jedné ženy, jejichž smutný osud připomíná pamětní deska na zdi budovy policejní stanice ve Vsetíně.

Na Slovenskou strelu čekaly na novém nádraží davy Vsetíňanů; pátek 3. května 2024
Na Slovenskou strelu čekaly na novém nádraží davy Vsetíňanů

Deska samotná byla poprvé odhalena 4. května 1947 na tehdejší budově Okresního národního výboru u vchodu k okresnímu velitelství SNB ve Vsetíně.

Podle dostupných informací byla sejmuta v polovině 60. let, když se okresní velitelství Sboru národní bezpečnosti stěhovalo do nové budovy v ulici Hlásenka ve Vsetíně.

Jediné pietní místo ve Zlínském kraji

„Na podzim roku 2015 jsme desku nalezli ve sklepení budovy policie Územního odboru Vsetín, zrekonstruovali ji a o rok později ji nainstalovali na budovu, aby měla své důstojné a čestné místo,“ připomněla policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

„Nutno také podotknout, že v rámci Krajského ředitelství policie Zlínského kraje se jedná o jediné pietní místo, které máme, a na které jsme patřičně hrdí,“ zdůraznila také Simona Kyšnerová.

Ilustrační foto.
Školka v Rokytnici uspoří za energie díky zateplení a fotovoltaické elektrárně

Pátečního vzpomínkového aktu se zúčastnil ředitel Krajského ředitelství policie Zlínského kraje Jaromír Tkadleček, starosta Vsetína Jiří Čunek, vnučka jednoho z padlých četníků poručíka Rudolfa Gureckého paní Drahomíra Kašparovská a také zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a policejních veteránů.

„Památku uctili svojí přítomností i ředitelé městských policií, policisté Krajského ředitelství policie Zlínského kraje a další hosté,“ dodala Kyšnerová.

PSALO SE PŘED 77 LETY: 
„Z celkového počtu 60 členů bezpečnosti v okrese jich bylo 15 žalářováno a 5 pak se nedočkalo osvobození. Jedním z prvých, které katané odstranili, byl vrch. strážm. Vavřinec Míša, velitel četnické stanice ve Valaš. Polance, který byl pro nepřátelské chování k rajchu 27. června 1940 zatčen, uvězněn a 28. 2. 1945 zemřel v konc. táboře v Grussenu. 
Druhou obětí byl vrch. stržm. Josef Znoy, velitel stanice ve Vel. Karlovicích. Zradou těch, jimž důvěřoval dostal se 28. října 1941 do rukou gestapa a 7. května 1942 v Mauthausenu popraven. 
Další obětí zrady se stal štstržm. Ludvík Bača z Hošťálkové, který za to, že všem potřebným osobám poskytoval úkryt, stanul za heydrichiády i se svou manželkou na popravišti. 
Čtvrtým byl známý por. Rudolf Gurecký, okresní velitel na Vsetíně, neúnavný ilegální pracovník a pomocník štábu I. part. brigády Jana Žižky. 5. ledna 1945 při rozsáhlém zatýkání na Vsetíně prchá do hor k partyzánům, odtud je však vylákán do Brna, kde je 28. března zatčen a začátkem dubna končí svůj život v plynové komoře v Mauthausenu. 
Poslední obětí byl polic. stržm. Ivan Tomišín, syn Podkarpatské Rusi. V roce 1938 bojoval ve svazku SOS proti Maďarům. Byl těžce zraněn a o uzdravení prošel obsazeným územím a hlásil se v Praze znovu do služeb vlasti. Byl přidělen na Vsetín. V den osvobození Vsetína plně rozkaz, na němž závisely životy mnoha rukojmí v Luhu, byl ustupujícími esesáky zastřelen.“ 
ZDROJ: Průlom: list valašského lidu; Vsetín 1. května 1947, č. 18, s. 4

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podívejte se, jak vypadá nové nádraží ve Vsetíně za více než tři miliardy

Zdroj: Deník/Iva Nedavašková