Ze zákona o elektronických komunikacích přitom hrozí provinilcům pokuta až 200 tisíc korun.

Na čísla vyhrazená pro oznámení závažných situací volají často vtipálci, opilci nebo třeba jen osamělí lidé. Smyšlenými příběhy zaměstnávají záchranáře, kteří pak chybí tam, kde jsou skutečně potřeba. „Na konci prosince telefonoval jedenačtyřicetiletý muž a jmenoval konkrétní ženu, která se podle něj chystá zabít," přiblížila jednu ze zkušeností vsetínská policejní mluvčí Lenka Javorková.

Muži zákona vyrazili oznámení prověřit. Zjistili, že dotyčný je opilý a vše si vymyslel. „Druhý den volal muž znovu s tím, že mu někdo chodí po domě. Opět byl opilý a kolegy, kteří jeli telefonát prověřit, vyháněl," popsala Javorková.

Vloni v červenci dvaačtyřicetiletý telefonista nahlásil loupežné přepadení benzinky v Liptále. I tentokrát šlo o výmysl.

V únoru zase přijal operátor hlášení čtyřiatřicetiletého muže, který se údajně ztratil v lese u Lačnova. Policisté jej ale našli doma.

„Byl doma celou dobu. Volal jen proto, že si chtěl popovídat. Nadýchal tři a půl promile," kroutila hlavou Lenka Javorková.

Takzvané zlomyslné telefonáty se však mohou volajícím řádně prodražit. „Číslo, ze něhož volají, umíme zjistit. Ve správním řízení pak hrozí dotyčným vysoká pokuta," varovala policejní mluvčí.

Své o smyšlených voláních vědí vedle policistů také hasiči. Nejednou se s nimi setkali například ti dobrovolní v Horní Bečvě. „Často docházelo ke zneužití naší zásahové služby při falešném hlášení nezvěstných lidí. To obvykle v pozdních nočních nebo časných ranních hodinách," potvrdil loňskou zkušenost velitel zdejší hasičské jednotky Svatopluk Divín.

Bohatou zkušenost mají i jejich profesionální kolegové. „Jde prakticky o denní záležitost. Mnohdy linku jen někdo vytočí a neozve se, jindy jsou telefonáty vulgární," uvedl mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Svůj díl na zlomyslných telefonátech mají podle něj také děti, které se touto cestou baví. „Jsou i jakési stálice na hvězdném nebi falešných oznamovatelů, které už operátoři znají," uvedl Netopil. Podle něj se mohou hasiči bránit prostřednictvím policie. Mají také možnost některá čísla zcela zablokovat.

Podle údajů Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR tvoří takzvaná zlomyslná volání až sedmdesát procent všech hovorů. Jen ve Zlínském kraji přitom vloni zavolalo na tísňové linky 112 nebo 150 více než 170 tisíc lidí.