Pětašedesátiletému Milanovi Kanálikovi učarovaly americká auta už v mládí. První si koupil v roce 1981. O dva roky později založil s kamarády tradici amerických srazů. O víkendu se přijel podívat také na třetí ročník US Cars v kempu Ranč Bystřička. Zahájil tak svou letošní sezonu setkávání milovníků těchto originálních krasavců.

Milan je pohodář, v autech se vyzná a žije jimi.

„Uspořádali jsme první sraz v Československé republice, u nás ve Frýdlantu nad Ostravicí. Bylo to v třiaosmdesátém, měli jsme problém s bolševikem, pořád měli spoustu námitek. Ale dopadlo to dobře, od té doby se to odstartovalo a dnes už je po republice spousta klubů, které pořádají srazy,“ vzpomíná na začátky usměvavý muž ve stetsonu.

Tento trend se podle něj zalíbil a do Česka se dováží stále více aut, kterým říká ameriky.

„Dnes není problém sehnat ameriku, ale je problém sehnat dobrou ameriku. Co se týká technického stavu, aby nebyla shnilá karoserie a další věci,“ upozorňuje vášnivý sběratel a jeho pohled střílí po jednom z momentálně tří plechových členů rodiny – AMC Eagle z roku 1980.

„Ke koupi tohoto Eaglu mě inspiroval zpěvák Pavel Bobek. Vezl jsem ho kdysi v mém cadillacu z roku šedesát osm, kterého mám dodnes. Pan Bobek měl stejnou zálibu v autech. Jsem rád, že jsem sehnal tohoto Eagla, který je model roku osmdesát jedna. Je to station kombi, myslím, že je jediný v republice v tomto provedení z limitované série,“ říká hrdý majitel a ruka nevědomky hladí hnědého krasavce po kapotě.

Je to jeho páté americké auto. Těch „normálních“ měl za život přes sedmdesát.

„Amerikám jsem propadl. Osm let jsem chodil za jedním majitelem, aby mi prodal svého cadillaca. Bylo to v osmdesátých letech, tenkrát stál sto dvacet tisíc. Ale už za sto pět se dal postavit krásný velký barák,“ líčí Milan Kanálik.

Na sraz v kempu Ranč Bystřička dorazil potřetí.

„Zahájil jsem letošní sezonu. Jezdíme na srazy po celé republice. Je to pěkná projížďka. My starší jsme spíše na sedany, protože se chceme pohodlně svézt, jak na lodi. Mladí tíhnou spíše ke sportovním amerikám,“ vysvětluje sběratel.

Na setkání v Bystřičce obdivovaly devadesátku sedanů, kombíků, jeepů i sportovních amerických aut stovky návštěvníků. Nic by od výletu na 3. ročník tohoto srazu neodradilo ani rodinu Kašpárkovu ze Vsetína.

„Byli jsme rozhodnutí sem jet, i kdyby pršelo. Jsme velcí milovníci hlavně amerických aut,“ vysvětluje Pavlína Kašpárková.

Manžel Radek si auta různě upravuje a jeho snem je postavit si vlastní. „Rád se v autech vrtám. A už mám i nástupce. Doma nezůstane jediné auto pohromadě, všechno rozebere,“ směje se a ukazuje na jednoho ze svých malých synů.

Terén si přijel obhlédnout také Jan Sucháček ze Zlína, člen Veteran Car Clubu Zlín.

„Jsem tu s Kaiser Jeepem z roku 1966. Je to amerika, ale spíš už vojenský veterán. Koncem srpna tady v kempu na Bystřičce uspořádáme sraz tady těch aut. Bude to třiadvacátého,“ pozval Sucháček.

Letošní setkání se povedlo.

„Pršelo jen chvíli ráno, pak bylo pod mrakem, ale přesto je návštěvnost parádní, dorazilo přes devadesát amerik, spanilá jízda do Valmezu dopadla dobře, na náměstí sledovala štrůdl aut spousta lidí. Kapely co tu hrály, byly taky parádní, myslím, že lidi si to užili,“ shrnul za pořadatele Roman Stupka mladší.

Celá akce měla také benefiční podtext.

„Vydražili jsme obraz od Zlati Vykrenti za skoro devět tisíc. K tomu máme na každé akci kasičku a postupně vybíráme peníze. Letos pro devítiletou Kristýnku, která je na vozíčku. Na závěrečném benefičním koncertu nazvaném Loučení s letním časem jednadvacátého srpna ji předáme celou hotovost najednou,“ vysvětlil a zároveň pozval na koncert pro Kristýnku Roman Stupka starší.