Průzkum si vyžádala meziříčská radnice, která postupně plánuje a připravuje rekonstrukci náměstí. Termín jejího zahájení ale prozatím není pevně stanovený.

„Cílem zkušební sondy do podloží bylo zjistit, co vše se může pod náměstím skrývat a plánovanou rekonstrukci tomu přizpůsobit,“ přiblížila místostarostka Yvona Wojaczková.

Co se skrývá pod povrchem je mimo jiné důležité pro plánované umístění podzemních kontejnerových stání, jež bude součástí chystané rekonstrukce náměstí.

„Průzkum sice neprobíhal přesně v místě jejich možné budoucí pozice, zároveň ale neodhalil žádné skutečnosti, které by měly bránit jejich budoucímu umístění,“ uvedl mluvčí meziříčské radnice Jakub Mikuš.

Odkaz místního slavného rodáka

Pracovníci Muzea regionu Valašsko nejprve odstranili travní drn, pod kterým objevili navážku.

„Lze ji spojit s úpravami architekta Aloise Balána,“ uvedl muzejní archeolog Samuel Španihel.

Alois Balán (1891 – 1960) byl meziříčský rodák a významný architekt. Nejprve ve Valašském Meziříčí vystudoval dřevařskou školu, v roce 1914 absolvoval pražskou techniku. Později byl mimo jiné profesorem na bratislavské stavební průmyslovce.

S Jiřím Grossmannem založil architektonický ateliér a společně vytvořili řadu návrhů, které výrazně ovlivnily podobu Bratislavy. V rodném Meziříčí stavěl budovu spořitelny a domy pro lékaře u nemocnice. Do roku 1948 zde působil jako městský architekt.

Pod objevenou navážkou se nacházela zmíněná velmi kvalitní štětová valounová dlažba.

„Podle písemných pramenů ji můžeme datovat do závěru sedmnáctého nebo do průběhu osmnáctého století,“ popsal nález archeolog Samuel Španihel.

Ještě více než dlažba samotná, však pracovníky muzea zajímalo, co se skrývá pod ní. Bohužel, štěstí na ještě významnější objev jim tentokrát nepřálo.

„V následujících pískových vrstvách, které sloužily jako vyrovnávka terénu, jsme ještě objevili značně fragmentovaný keramický talíř ze sedmnáctého století. Pod těmito vrstvami se nacházela tenká takzvaná kulturní vrstva, jejíž součástí bylo několik keramických střepů a zvířecích kostí. Dál už následovalo jen sterilní podloží,“ popsal Španihel.

Podle jeho slov zkoumanou část náměstí zřejmě lidé někdy v období po třicetileté válce zcela rozebrali a materiál odvezli pryč. Při dalších úpravách zde byl navezený písek a následovalo vydláždění.

Zajímavých objevů je v regionu více

Tři sta let stará dlažba pod povrchem dnešního náměstí není jediným zajímavým nálezem, který si archeologové a památkáři na Valašsku v posledních letech připsali na konto. Podobný úspěch zaznamenali před třemi lety při průzkumu staveniště kruhového objezdu u zámku Kinských ve Valašském Meziříčí. Narazili na původní náměstí někdejšího městečka Krásno nad Bečvou.

„Podařilo se nám odkrýt několik ploch původního dláždění náměstí a relikty čtyř domů – ve dvou byly zachyceny i klenuté sklepy. Z movitých nálezů byl nejzajímavější deponát novověké keramiky,“ popsal už dříve Samuel Španihel.

Řadu zajímavých nálezů přinesla také vloni dokončená rekonstrukce valašskomeziříčského kostela Nejsvětější Trojice. Archeologové zde objevili mimo jiné torzo pozdně barokního náhrobku.

„Označoval hrob jistého Josefa, který zemřel v červnu 1779,“ uvedl památkář meziříčské radnice Petr Zajíc.

Odborníci odkryli také kamenný základový sokl, narazili na množství úlomků keramiky a kus původního dřevěného trámu, k nejvýznamnějším úspěchům pak řadí nález krypty se dvěma prázdnými cihlovými hroby.

K dalším zajímavým nálezům v regionu z posledních let lze zařadit například kovovou sponu ze starší doby římské, kamennou sekyrku a sekeromlat z Podolí a Kelče, patřící kultuře s nálevkovitými poháry, kopytovitý klín pocházející z Komárovic, panskou pajtu z raného novověku na kopci Humenec u Hutiska-Solance nebo také část sídliště z konce doby kamenné ve Lhotce nad Bečvou.