V úterý o tom na svém zasedání rozhodli valašskomeziříčtí radní. Vyhověli návrhu, se kterým přišla komise rady města pro městskou památkovou zónu.

Návrh náhrobku hrobového místa s ostatky manželů Jaroňkových vytvořili jejich synové Alois a Bohumír, kteří jsou předními valašskými umělci. „Náhrobek tak má nezanedbatelnou výtvarnou hodnotu,“ vysvětlil městský památkář Petr Zajíc.

Ve druhém případě označili radní jako cenný hrob, ve kterém jsou uloženy ostatky Josefa Schiedecka. Ten byl v letech 1910 až 1912 starostou Krásna nad Bečvou. Ve stejném hrobě je pochován také Otakar Schiedeck, který byl 8. února 1943 popraven v berlínské věznici Plötzensee.

Dva nové cenné hroby rozšířily už tak velmi početnou skupinu míst posledního spočinutí významných osobností na hřbitově ve Valašském Meziříčí. Je jich zde na šest desítek. Vloni přiznali meziříčští zastupitelé statut čestný hrob místu odpočinku Jaroslava Hýbla, jenž se zasloužil o rozvoj města i společenských organizací .

Z dalších známých osobností jsou v Meziříčí pochováni třeba legendární kapelník Antonín Matalík, zakladatel gobelínové manufaktury Rudolf Schlattauer, malíř Jožka Baruch či světově proslulý pěstitel jiřin Jaroslav Pozzi.

Významných pietních míst je na Valašsku celá řada. Jedním z nich je i Valašský Slavín ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Je místem připomenutí a uctění života a díla významných osobností, které se zasloužily o rozkvět a povznesení Valašska.

Navazuje na tradici uctívání památky zasloužilých osobností založenou v roce 1970 formou hřbitova v bezprostřední blízkosti kostela svaté Anny v areálu Dřevěného městečka. Dnes je čestným pohřebištěm a má také svou knižní podobu takzvanou Knihu paměti kraje. Mezi jinými jsou na Valašském Slavíně pochováni třeba spisovatel a malíř Jan Kobzáň, olympionik Emil Zátopek, spisovatel a historik Čeněk Kramoliš, malíř Karel Hofman či hudebník Jan Pelár a mnozí další.

V posledních měsících se Slavín rozrostl o tři náhrobky. V květnu se zde konal pietní akt na počest nepsaného krále valašské dechovky Bedřicha Čuby, třetího července zase lidé vzdali hold emeritnímu řediteli skanzenu Jaroslavu Štikovi.

Své místo posledního spočinutí zde nalezl také učitel a etnograf Jiří Demel, který zemřel před pěti lety. Uložení otcových ostatků na Valašském Slavíně si považuje také jeho syn. „Zaslouží si to, byl valašský patriot. Navíc má hrob v sousedství své dlouholeté kamarádky, malířky Jaroslavy Hýžové,“ připomněl Jiří Demel mladší.

Své památné pietní místo mají také ve Valašské Bystřici. Od konce osmnáctého století se před zdejším kostelem Nanebevzetí Panny Marie nacházejí portášské hroby. „Jsou zde pochováni bystřický fojt a velitel portášů Jiří Křenek s manželkou Marinou a také jejich synové Michal a Jan. Ti byli také portášskými veliteli,“ připomněl starosta Valašské Bystřice Miroslav Martinek.

Portášské hroby jsou ve velmi dobrém stavu poté, co byly v devadesátých letech restaurovány. „Vloni jsme v jejich blízkosti umístili pamětní kámen se žulovou deskou. Na ní je text připomínající činnost portášů,“ doplnil Martinek.