První zmínka o Vsetínu se objevuje v listině Voka z Kravař z 3. března roku 1308. Tato listina je dokladem o pronájmu Vsetína s jeho okolím, které od roku 1297 držel templářský řád, a to moravskému velmoži Vokovi z Kravař. K pronájmu došlo v důsledku pronásledování templářů ve Francii a jejich nejisté budoucnosti. Město se v listině pojmenovává Setteinz a ve smlouvě je mimo jiné napsáno, že k němu patří vodní mlýn a kostel. Vzhledem k tomu, že v dokumentu z roku 1297, dle kterého dává Protiva z Doubravice templářům území na obou březích Bečvy, není o Vsetínu zmínka, dá se doba jeho vzniku vymezit lety 1297 až 1308. Nicméně tvrzení, že zakladateli města jsou templáři, se nedá nijak dokázat. Templáři ale zcela určitě dali vznikajícímu osídlení Vsetínska pevný řád. Dle listin můžeme usuzovat, že podporovali kolonizaci oblasti, klučení lesa a zakládání nových osad.

Jak mohl Vsetín ve svých počátcích vypadat? Zde musíme více popustit uzdu fantazii, protože konkrétní popis města nemáme. Vsetín se rozkládal na vyvýšenině nad řekou Bečvou, na západní a východní straně byl ohraničen roklinami, které vytvořily potůčky stékající z Jabloňové, jižní stranu vymezoval svah pravého břehu Bečvy. Jádrem městečka bylo lichoběžníkové náměstí, dle jeho velkého rozměru předpokládal zakladatel, že se město bude rychle rozrůstat. Zde se pořádaly trhy, díky čemuž se zde scházeli lidé z okolí a do města s sebou přinášeli peníze. Jižní stranou náměstí probíhala komunikace z Valašského Meziříčí do Uher. Při ní stál kostel a jednalo se o dřevěnou stavbu (ne moc velkou). Náměstí obklopovaly jednoduché dřevěné domy, ve kterých žili obyvatelé spolu s domácími zvířaty, jak bývalo ve středověku zvykem. Dle popisu je tedy patrné, že Vsetín ve svých počátcích připomínal spíše malou vesnici. Až během dalších století se městu podařilo rozrůst se ze skromných rozměrů do současné podoby.

Autor: Pavel Mašláň, historik