Místní obyvatelé si během svých toulek po horách určitě našli čas na obdivování krásy zdejší přírody. Ale pobyt v přírodě pro ně nadále zůstával hlavně těžkou dřinou, za účelem uživení sebe i svých rodin. Organizovaná turistika se na Valašsku začíná rozvíjet až na konci 19. století. Zásluhu na tom má i valašská expozice na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze, která zdejší oblast velmi zpopularizovala. Zpočátku výlety do přírody provozovali převážně obyvatelé měst. Velmi populárními se ve Vsetíně staly celodenní výlety spojené s posezením v zahradní restauraci. V roce 1897 byl ve Vsetíně založen „Turistický odbor" Vzdělávacího spolku Snaha. Ten chtěl v oblasti Vsetínských vrchů a Javorníku vytvořit podmínky pro rozvoj turistiky, ale je nutno poznamenat, že vytyčených cílů nedosáhl.

Až po vzniku samostatného Československa dochází na Vsetínsku k velkému rozvoji turistiky. Hlavní zásluhu na tom měl vsetínský odbor Klubu československých turistů, založený roku 1924. Jeho hlavním organizátorem a nejdůležitější postavou byl vsetínský lékárník a drogista PhMr. Karel Puszkailer. Turistika na Valašsku byla propagována v tisku a rozhlase, pořádaly se veřejné přednášky, vydávaly se mapy, také průvodci, pohlednice a letáky. Pro zlepšení orientace se značily turistické trasy, stavěly se turistické chaty (například chata na Vsackém Cábu otevřena roku 1928) a na prázdniny členové KČST zajišťovali noclehárny a letní byty. Mimo tradiční pěší turistiku se rozvíjely i sportovní aktivity (lyžování, kanoistika, cyklistika) a rekreační pobyty (letní tábory). Tento masový rozvoj přerušilo až nacistické běsnění během okupace, ale po jejím skončení mohli pokračovatelé navázat na činnost svých předchůdců a pokračovat v jejich odkazu. O úspěšnosti tohoto činění svědčí tisíce lidí navštěvující každoročně náš kraj za účelem poznání jeho krás.

Autor: Pavel Mašláň, historik MRV, Vsetín