Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa totiž zrušil původní rozhodnutí svého ministerstva, které ustanovilo průzkumné území zvané Meziříčí pro vyhledávání výhradních ložisek ropy a zemního plynu vázaných na břidlicová souvrství.
Ministra k rozhodnutí přimělo odvolání, které proti průzkumu a těžbě břidličných plynů podalo město Rožnov pod Radhoštěm společně s dalšími osmi obcemi. Ministerstvo se tak, jako správní orgán prvního stupně, bude věcí opětovně zabývat a znovu rozhodne.
„Vyjádřili jsme nesouhlas s plánovaným průzkumem. Důvodem byla především snaha ochránit životní prostředí v naší lokalitě, které je součástí Chráněné krajinné oblasti Beskydy," připomněla starostka Rožnova Markéta Blinková.
Další obce pak podle ní na ministerstvo zaslaly konkrétní požadavky, například žádost o posouzení plánovaného projektu Českou geologickou službou. Samosprávy svým takzvaným včasným rozkladem reagovaly na rozhodnutí ministerských úředníků z prosince 2011 o povolení průzkumu.
Nynější rozhodnutí ministra Chalupy starosty obcí potěšilo. „Budeme rádi, pokud se podaří průzkumu a těžbě nevratně zamezit. Byl by to důkaz, že náš boj nebyl marný," reagoval starosta Vigantic Aleš Depta.
Dodal, že motivem k připojení se k odvolání byla zejména obava o životní prostředí. „I když zaznívá, že se jedná o nenásilnou metodu, my se snažíme zabránit tomu, aby se změnil krajinný ráz," vysvětlil Aleš Depta.
Strach o zajištění pitné vody pro obyvatele své vesnice vedl k účasti zase zastupitele v Huslenkách.
„Nemáme celou obec pokrytou vodovodem. Řada lidí, zejména v odlehlejších oblastech, se musí spoléhat na studny. Obávali jsme se, že technologie použitá při průzkumu studny ohrozí," vylíčil starosta Huslenek Oldřich Surala.
Valašsko vyjádřilo svůj negativní postoj vůči těžbě břidlicových plynů metodou takzvaného hydraulického štěpení již dříve, když se připojilo k celorepublikové iniciativě Stop HF, která proti ní bojuje.
Zákaz těžby touto metodou v červnu podpořili také senátoři. Metoda hydraulického štěpení spočívá v tom, že se do vrtu vhání voda s pískem a chemikáliemi včetně karcinogenních.
Například benzen, olovo nebo toluen pak podle kritiků mohou znečistit podzemní zásoby vody.
Zástupci těžařů naopak poukazují na to, že ložiska břidlicového plynu jsou v hloubkách kolem jeden a půl kilometru, zatímco ložiska pitné vody jsou maximálně pět set metrů pod povrchem.
Vrty by navíc byly izolované. Zástupci iniciativy Stop HF ale protiargumentují tím, že během patnácti až dvaceti let netěsní až šedesát procent vrtů.
Mikrotrhliny tak umožňují unikat chemii přímo do pitné vody.
Těžba břidlicového plynu už je zákonem zakázána ve Francii nebo v Bulharsku.
Její zastánci ale argumentují příkladem USA, které se díky těžbě už předloni staly největším producentem plynu na světě.
Podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) vedlo v USA využívání břidlicového plynu místo uhlí k prudkému poklesu emisí oxidu uhličitého, hlavního skleníkového plynu.
I zde mají zástupci sdružení Stop HF protiargument.
„Je nutno si uvědomit zcela klíčovou skutečnost, která zatím u nás nebyla řádně vysvětlena, že geologické podloží v USA je pro tento typ těžby daleko vhodnější než v České republice," sdělil již dříve vedoucí národní kampaně Stop HF Jiří Malík.
V našich podmínkách by podle něj hydraulické štěpení mělo dramatické následky, zejména zničení zásob podzemní pitné vody, které by se dotklo stovek tisíců občanů.