Zvýšenou poptávku po tradičních tuhých palivech zaznamenávají také jednotliví prodejci. Starosty obcí zase trápí, že miliony investované do plynofikace, nenesou kvůli topení uhlím a dřevem očekávaný efekt v podobě čistšího ovzduší.

Stále rostoucí zájem o tradiční topivo potvrdil například prodejce Jaroslav Polášek z Hovězí. „Nejde sice o extrémní nárůst, ale pozorujeme, že zákazníků je více,“ řekl Polášek.

Podle jeho slov velmi záleží na tom, jaká je zima. „Na Valašsku je mimoto celá řada drobných vlastníků lesů, kteří si konkrétně dřevo mohou brát z vlastních zásob,“ poznamenal Polášek.

Palivové dříví formou takzvané samotěžby či samovýroby nabízí zájemcům společnost Městské lesy ve Valašském Meziříčí. I když samotěžba znamená, že si zákazník musí dřevo sám z lesa odvézt, pořezat a naštípat, což je náročná práce, zájemců o ni přibývá. „Nemáme vlastní manipulační sklad, takže dřevo prodáváme touto cestou. Přicházejí lidé například z místních částí Poličná či Krhová, ale také větší zpracovatelé dřeva,“ prozradil ředitel společnosti Marek Netolička.

Opakované stesky a stížnosti na vysokou cenovou hladinu plynu zaznamenali na Obecním úřadě v Ratiboři. „Lidé poukazují na to, že by rádi vytápěli své nemovitosti plynem, ale nemají na to peníze,“ tlumočila názor místních starostka Jiřina Sklenská.

Ratiboř je plynofikovaná z devadesáti procent. „Neúměrné finanční náklady na tento pohodlný a vítaný způsob vytápění ale způsobují návrat k vytápění dřevem a podobně,“ krčila rameny Sklenská.

Podle ní by nejvíce pomohlo snížení cen plynu a finanční zvýhodnění ekologických způsobů vytápění.

„Mělo by to být součástí politiky státu směřující ke zlepšení životního prostředí v celé České republice,“ navrhla starostka.

Podobná jako v Ratiboři je situace také v dalších valašských obcích. Například Dušan Ostrčil z Lužné ve svém domku plyn přivedený nemá a ani o tom do budoucna neuvažuje. „Mám krbová kamna a přes výměník rozvedené teplo do celého domu,“ přiblížil svou situaci Ostrčil.