„Bude to nepohodlné, ale nic jiného mi asi nezbude. Minulá topná sezona mě stála přes třicet tisíc," postěžovala si dvaasedmdesátiletá žena.

Když se rozhlédne ulicí, mnozí už k topení pevnými palivy přešli. „Lidé mají do kapes hluboko. Co mi ale vadí, je, že z komínů některých sousedů se valí tak černý a štiplavý kouř, že je podezřívám, že do kotle házejí kdeco," vylíčila Fajkusová.

Odklon lidí od vytápění plynem vnímá i starosta Bystřičky Zbyněk Fojtíček. „Třetina domácností začala kvůli rostoucím cenám plynu topit dřevem. Méně je těch, jejichž volba padla na uhlí. Najdou se ale i tací, kteří do kotle naházejí kdeco," poznamenal. Jedinou možností, jak zlepšit vzduch, by byla podle něj pravomoc kontrolorů zjistit, čím lidé topí. Zvláště když z komínu stoupá hustý kouř a šíří se zápach. „Neříkám, že tu pravomoc by měly mít obce, ale odbory životního prostředí obcí s rozšířenou působností určitě ano," řekl Fojtíček. Zatím hříšníkům domlouvá. Nic jiného ani dělat nemůže. „Klid je ale jen na chvíli. Pak se lidé opět vrátí ke starému zvyku topit čímkoli," povzdychl si.

V Brankách mají čtyři takové znečišťovatele. „Jsou to sociálně slabé rodiny a když se rozhodnou zužitkovat odpad, který by měl skončit v popelnicích, zamoří celou dědinu za dvě hodiny," popsal starosta František Svoboda.

Zatím je podle starosty Branek jedinou možností domluva. Ta je ale k ničemu. „Pomoci by mohli kontroloři, kteří by byli oprávnění ke vstupu do domácností a udělování pokut. Zatím ale na hříšníky žádné páky nejsou," upozornil Svoboda.

Také on si všiml, že lidé přestávají topit plynem. „Tak čtyřicet procent domácností se vrátilo ke dřevu," řekl.

Starosta Jablůnky Čeněk Hajný se domnívá, že stát by se měl zaměřit na finanční podporu ekologického vytápění.

„Lidé mají opravdu hluboko do kapsy a já to vidím i u nás. Domácnosti se vracejí k tuhým palivům. A samozřejmě tím ovzduší ve vesnicích trpí," povzdechl si Hajný.