Učitel nemá stát nad žáky s rákoskou a snažit se je nachytat, říká Gazdík

Vždycky mě bavilo ukazovat cestu. Já vím, zní to možná nadneseně. Ale opravdu si myslím, že učitel není od toho, aby cpal do žáků a studentů vědomosti, stál nad nimi s rákoskou a snažil se je nachytat na neznalosti. S takovými učiteli jsme se samozřejmě potkali asi všichni, ale to pro mě není „učitel“. Učitel má ukázat cestu a říct žákovi nebo studentovi: milý příteli, radím ti jít tudy, to je možná ta cesta pro tebe. Jenže toto nenaučí žádná pedagogická fakulta na světě, to v učiteli musí být.

Proč jste si vybral právě studijní zaměření na všeobecně vzdělávací předměty matematiku a zeměpis?

Zeměpis otevírá obzory a možná umožňuje podívat se na spoustu věcí z nadhledu, ne jen z perspektivy české kotliny. A matematika je pro mě čirá věda - s jasnými pravidly, neúprosnou logikou. Čili výuku matematiky nechápu jako biflování vzorečků, spíš jako příležitost do toho logického systému nakouknout. Pomáhá to v poznání v mnoha jiných oborech.

Po vysoké škole následovala základní vojenská služba u Hradní stráže a po ní učitelský křest ohněm - čtyři roky na Základní škole Josefa Bublíka v Bánově. Jak vzpomínáte na toto své období, v čem vás obohatilo a proč jste nakonec místo za katedrou opustil a v roce 2002 se dal na dráhu komunálního politika, jakmile jste se stal starostou ve své rodné Suché Lozi?

Začátky jsou vždy vzrušující a krásné. Nehrozí rutina, všechno je nové. A učit mě moc bavilo. Dodnes je pro mě nejlepším oslovením „pane učiteli“. Ale chtěl jsem leccos změnit ve své rodné obci - a prostě jsme šli do voleb jako místní skauti. A vyhráli je. Ale na učitelství jsem určitě nezanevřel, přijde možná doba, kdy se k němu rád vrátím. I dnes učím na vysoké škole - konkrétně regionální politiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

V roce 2010 vás poprvé zvolili do Poslanecké sněmovny a vaše politická kariéra nabrala na obrátkách, aby jste se o dalších 11 let stal kandidátem na pozici ministra školství ve vládě Petra Fialy. Kdy vás poprvé napadlo, že byste se mohl někdy ucházet o tuto pozici?

Nepřemýšlel jsem, že se stanu ministrem. Mohl jsem se stát před lety ministrem kultury, ale odmítl jsem, necítil jsem se na to tehdy dostatečně připravený. Teď po letech politických zkušeností je situace jiná a zároveň mám představu, co by se mělo ve vzdělávání mladých lidí změnit. Nenechal jsem se přemlouvat, chci to zkusit, chci zkusit změnit některé věci - s pokorou i s vědomím, že pokud se to povede, výsledky se projeví až po letech.

S jakými pocity jste jel do Lán k pohovoru s prezidentem Milošem Zemanem, o čem jste spolu mluvili a jaký dojem z té návštěvy máte?

Byla to diskuse, žádné zkoušení. Jak se neshodneme často politicky, tak v pohledu na vzdělávání je to mnohem lepší.

Jak hodnotíte činnost svého ministerského předchůdce Roberta Plagy a na co z jeho působení byste například navázal?

Právě, že je na co navázat. A to je důvod, proč jsem rád, že na ministerstvu zůstane. Ne že bychom se shodli úplně ve všem, ale v tom podstatném ano - určitě ve směru, kam české školství kormidlovat. Strategie 2030 je kvalitní dokument a dá se s ním pracovat. A politicky? Je to ministr, kterého chtěl Andrej Babiš vyhodit. To je pro mě také jistým doporučením.

Takže v jaké bude na ministerstvu pozici?

Odborný náměstek pro vysoké školství.

Která část školství v naší zemi podle vašeho názoru potřebuje ze všeho nejvíc reformu a proč?

V přístupu k výuce vlastně všechny stupně. České školství nepřipravuje na život v 21. století, spíš se stále ohlíží za tím stoletím minulým. Ale určitě je třeba někde začít - takže bych důraz kladl na střední školství, které má zúročit práci základního školství a připravit případně na vysokou. Střední škola je klíč - je to doba, kdy mladí rozhodují o své budoucnosti. Proto chci rozjet koncept „reálné střední školy“, kde pod jednou střechou bude praktické středoškolské vzdělávání i to akademičtější, vše maximálně prostupné během studia.

Jaký hlavní cíl v ministerské pozici si chcete stanovit?

Nastavit správně kormidlo a přesvědčit politickou scénu napříč, že nemůžeme koncepce měnit každé volební období.

Jaké opatření ve školách chcete učinit, aby se snížil dopad covidové pandemie na děti?

Změnit způsob testování, aby mělo větší smysl a podchytili jsme nákazu dříve. Dát větší pravomoci ředitelům škol, aby mohli pružněji rozhodovat spolu se zřizovateli škol. A přesvědčit rodiče, že to s jejich dětmi myslíme dobře.

Sledoval jste televizní seriál Ombudsman? Co na něj říkáte?

Myslím, že řadu lidí překvapily problémy, které naznačuje. Považuji ho za kvalitní - protože nelíčí školní svět černobíle a nerozděluje své hrdiny na ty dobré a na ty zlé.

Vezmete si s sebou do ministerského úřadu nějaký specifický recept na problémy ze Slovácka?

Tatínek říkával “dejte mně dva, tři lidi…já to udělám…” (úsměv), ale vážně. Chci si vzít slováckou upřímnost, ale i pokoru ve službě této zemi.

Co regionálního vám v ministerské kanceláři bude připomínat domovinu, plánujete si tam instalovat nějaký talisman?

Určitě velkou nástěnnou fotografii Suché Loze.