V jiných městech na Valašsku je v tomto směru situace klidnější, lidé si však přesto stěžují na různé nešvary a radnicím dávají nejrůznější podněty ke zlepšení života ve svém bydlišti. V první polovině letošního roku obdržela meziříčská radnice čtyři petice, přijala a vyšetřovala dvaatřicet stížností a pětadvacet podnětů. „Petic bylo proti témuž období loňského roku o tři více, množství ostatních podání je srovnatelné,“ konstatovala ve výroční zprávě Hana Plevová, vedoucí útvaru interního auditu a kontroly městského úřadu.

Vsetínská radnice nárůst počtu peticí nezaznamenala, v loňském roce obdržela tři a také letos dosud k růstu jejich počtu nedošlo. „Není to nic dramatického. Každým rokem dostáváme přibližně také stejný počet stížností ze strany občanů, letos jich je dokonce ještě méně než vloni,“ uvedla mluvčí radnice Eva Stejskalová. Nejzajímavější petice ve Vsetíně byla na podporu Jiřího Čunka, který byl, podle místních obyvatel, nespravedlivě stíhán za korupci.

S peticemi se nesetkali za posledních několik let na Městském úřadě v Karolince. „Lidé si samozřejmě stěžují, například na nedostatek a stav parkovišť, větší problémy ale nemáme,“ potvrdil místostarosta Luděk Klíma. Petice nepřibývají ani v Rožnově pod Radhoštěm. „Rozhodně poklesl také počet stížností. Lidé přicházejí spíše s podněty, což je dobře,“ uvedla Božena Kořenková z rožnovského městského úřadu.

Jak uvedl mluvčí meziříčské radnice Josef Beneš, charakter petic ukazuje, že občané zvláště citlivě vnímají úvahy o záměrech města s nevyužitými pozemky nebo na prodej budov. „Dvě se týkaly využití obchodního centra na Křižné ulici, zbývající směřovaly proti stavbě polyfunkčního centra na Masarykově ulici a usilovaly o zachování parkoviště a zeleně na ulici Krátké,“ uvedla Hana Plevová.

Stížnosti občanů obdržela radnice v souvislosti s nevhodným chováním úředníků, případně postupem správních orgánů. „Pokaždé se ukázalo, že nespokojenost klientů pramení spíše z neznalosti nové legislativy, například v oblasti sociální péče,“ uvedla vedoucí útvaru auditu a kontroly. Pouze čtvrtina ze všech stížností byla podle jejích slov posouzena jako plně nebo částečně důvodná. „Průměrná doba vyřizování stížností a podnětů činila třináct dnů, přičemž zákonem stanovená lhůta je třicet dnů,“ doplnil Josef Beneš.